Sestry a bratři,

tímto bych se chtěl vrátit, k pietní akci na Vítkově dne  08.05.2018, která se každoročně koná v památníku  na Vítkově, jejímž organizátorem je MO. Marně jsem čekal na přímý přenos z tohoto shromáždění. V České televizi jsem jen zaznamenal šot o této akci v hlavních zprávách v 19:00 hodin. Chtěl bych se tímto  zeptat, zda byl celý přenos této slavnostní události přenášen  nějakou televizní stanicí a jakou? V programové nabídce televizních stanic jsem nenašel žádnou informaci. Domnívám se, že tak významná událost, jakou je slavnostní shromáždění u příležitost i Dne v& iacute;tězství n ad fašismem a ukončení II. SV v Evropě si zaslouží přenos veřejnoprávní instituce jakou je ČT, která je placena z peněz daňových poplatníků, tedy nás všech a kdo jiný by měl přispívat k posilování vlastenectví, než právě veřejnoprávní instituce, kterou je ČT . 

S pozdravem

 

Zdeněk Říha, místopředseda ZO ČSBS Písek

V Písku 29.05.2018

 

 

Lidové referendum k odvolání hlavy státu?


 S pobaveným úsměvem jsem zaregistroval stanovisko některých politiků, že by se měla prosadit změna naší Ústavy v tom smyslu, aby prezident republiky mohl být odvolán referendem. Z našeho nejvyššího zákona vyplývá, proč a kdy může být hlava státu Parlamentem odvolána, tedy vlastizrada atp. Není nutno hledat další cesty, pokud je prezident naší vlasti volen přímo. Bylo by snaze o referendum k odvolání možno rozumět, pokud by hlava státu měla pravomoce výrazné, tedy že by například nahrazovala Senát PČR, či bychom u nás měli americký model prezidentského systému. Nic takového v ČR není. V českém případě referendum k odvolání hlavy státu v současném čase nemá smysl – spíše bych dal politikům k úvaze, aby ony prezidentské pravomoci napřed posílili, a pak aby hledali šanci lidového referenda k odvolání. Čili aby byla hledána „obrácená cesta“ – ta ale nelezena jen tak nebude, protože k tomu, aby byly pravomoce hlavy státu silnější nikdy, bez velkého tlaků zdola, politici nesvolí. A právě tohle nás, voliče, asi v příštích letech čeká.

Vilém Janouch

místopředseda Oblastní organizace Jičínsko.


Závažný důvod volby českého voliče - obrana dekretů

První kolo presidentských voleb sice kodifikovalo volební převahu presidenta Zemana,

ale na druhé straně mu ještě neumožnilo definitivní instalaci.

Pomineme-li  taktizování dvoukolové volby, stále tu hrozí možnost intronizace druhého kandidáta, akademika pana Drahoše. Když český volič vyloučí veškerá další možná negativa tohoto kandidáta, zůstává stále ještě absolutní nejistota v jeho postoji k presidentským dekretům let 1940-1946.

Pan akademik - na rozdíl od jasného postoje presidenta Zemana - se nikdy k dekretům jednoznačně nevyjádřil,a zachovává tu obezřetné mlčení hodné "chytré horákyně". Zatímco jeho politický postoj k euru, k NATO, k EU, a k migrační asimilaci a okupaci je jednoznačně "kladný" - což jej diskvalifikuje  u drtivé většiny odpůrců tohoto neofeudalismu, tak u dekretů ještě nenastal čas jeho promluvy. I právě proto zůstává na rozdíl od presidenta Zemana, pro vlastenecké voliče nečitelným, nevyzpitaleným, a tudíž nedůvěryhodným.

Zatímco president Zeman porazil jednoznačně emeritního kandidáta pana knížete v otázce hodnot presidenta Budovatele dr.Beneše, a v otázce dekretů a odsunu, o kterém pravil "Odsun lepší než smrt" (viz Lidové noviny), u pana akademika Drahoše si v tomto směru nejsme jisti vůbec v ničem.

A protože nepotřebujeme presidenta vstřícného k sudetskému nebezpečí, protože nepotřebujeme hermanovského odsuzovatele odsunu jako "etnické čistky ve stínu Moskvy", a protože nepotřebujeme morálního arbitra nad sudety a přitakávače omluvám sudetům, proto prostě a jednoznačně musíme již jen z vlastenecké povinnosti k republice volit pana Miloše Zemana.

Vyzývám všechny odbojáře, legionáře, vlastence, antifašisty, antinacisty, zastánce suverenity republiky - volme pana Miloše Zemana.

Volme ho proto, abychom se nedočkali migrantské okupace a kolonizace. Abychom se nedočkali návratu sudeťáků. Abychom se nedočkali vnuceného eura, jež by zničilo existenci širokých vrstev občanstva. Abychom se nedočkali vojenských akcí proti našim osvoboditelům z II.světové války.

Abychom proti naší zemi nestavěli ani jednu velmoc. Aby nám naše elitářská a kavárenská pátá kolona nenařizovala rušit dekrety jako páteř právního pořádku osvobozené vlasti od fašismu.

Takové je stanovisko a výzva našich boskovických odbojářů.

Jiří Jaroš Nickelli

 předseda HDK ČSBS Boskovice


Kde končí hranice demokracie.

S rozhořčením jsem si přečetl dnes na "Seznamu", že se prodává toaletní papír s vyobrazením našeho prvního prezidenta T.G. Masaryka. A ptám se, kde má demokracie v České republice hranice,  nebo je nezná tak jako míru vkusu. Použili by jste k potřebě toaletní papír s vyobrazením své matky ? Já teda ne!!!!!!!! a stejné to mám s T.G.M.!!!!!! Ptám se, až kam  jde honba za penězi a prodat za každou cenu? Tohle už tady jednou bylo s "hrnečky  v Našem vojsku". Prodej toaletního papíru  s T.G.M důrazně odsuzuji a doufám, že Vy také.

S pozdravem

 

Zdeněk Říha, místopředseda ZO ČSBS Písek

 

 

Bláboly pana premiéra Seehofera

o usmíření se sudety Čechy nepřesvědčí

Správně napsal pan J.Skalský v Českých národních listech o panu premiéru Bavorska Seeehoferovi, že bájí. My odbojáři máme ještě jinou charakteristiku - nám se jeví promluvy pana premiéra jako dokonalý blábol. Proč?  Protože celý projev pana premiéra týkající se tzv. usmíření s Českem za pomoci pánů Posselta, Hermana a Bělobrádka (nesmíme zapomínat ani na kolaborantský projev předchozího premíéra Česka pana Nečase) je podle nás pustá dezinformace o skutečném poměru drtivé vetšiny Čechů k alias sudetským Němcům.

Nikdo ze soudných a myslících Čechů, natož z pamětníků sudetských zvěrstev proti Čechům nejen za protektorátu, ale již nejméně od roku 1937, nemůže souhlasit s tvrzením o usmíření Česka s Bavorskem ve věci alias sudetů.

Za Čechy nemluvil se sudety na sjezdech nikdo! 

Páni Bělobrádek, Herman, a dokonce ani páni Nečas a Sobotka s jejich bláboly o tzv. "česko-bavorské identitě", nebo o "spojenectví" s alias sudety prostě nikdy nedostali  ani od sněmovny, ani referendem od českého národa jakýkoli mandát k veřejnému a právoplatnému usmiřování ve věcech odsunu a trestání alias sudetů podle platných poválečných zákonů - podle nařízení Postupimi, Paříže a podle dekretů.

Všechny tyto akce se dějí bez souhlasu a potvrzení zákonných instancí České republiky,

a nakonec toto doznali i páni Bělobrádek a Herman, když tvrdili na zdrcující kritiku jejich lísání se k sudetům, že na sjezdy jeli jako "ke krajanům", tudíž de facto jako soukromníci, nikoli jako oficiálové republiky. Podle nás  odbojářů a legionářů pouze de facto zneužili svých postů k  nepodloženým manifestacím  smiřovaček se sudety. 

Nehledě k tomu, že alias sudeti se nikdy nevzdali svých stanov, protože Herr Posselt u  německých soudů, pokud je známo, se svou změnou stanov o vzdání se nároků sudetů na majetky a náhrady, propadl s veškerou pompou, jak mu to i škodolibě nandal svaz Witikobund, jeden z  kutých naciúdů landsmanů. Zprávy o tom přinesly u nás právě České národní listy, jak si každý může dohledat v jejich archivu.

Naproti tomu zpráva ČTK na Novinkách.cz ("V čele bavorské CSU bude opět Seehofer, v proslovu vyzdvihl usmíření s Českem".) obsahuje vysoce kontroverzní a podle odbojářů nepravdivé údaje o odsunu Němců a o obětech Čechoslováků za II.války. Tak například zpráva uvádí, že při odsunu zahynulo "15-30 tisíc Němců" přičemž se například  nezmiňuje o falešném odhadu německé strany o odsunu z Brna do Pohořelic, kde vůbec nezahynulo oněch proklamovaných 20 tisíc brněnských Němců, jak to odhalil archivář dr.Kordiovský a jiní, ale jen cca 900, a to nikoli při odsunu,ale na následky tyfu.

 Dále zpráva zcela pomíjí oficiální údaj ČSR od obětech II.války, a to 360 tisíc obětí, ale hovoří jen o "320-350 tisících" obětí. Takže neoprávněně snižuje počty československých obětí,a zvyšuje fiktivně oběti německé, když řada československých obětí vůbec nebyla dopočítána. Dále se vůbeh nehovoří o skutečném vyhnání Čechů z pohraničí v počtu cca 250 tisíc,a o vyhnání Čechů z vnitrozemí v počtu cca 100 tisíc. Tyto údaje pro ČTK neexistují? Tak jakápak objektivita.

Zkrátka a dobře - podle nás odbojářů pan Seehofer nejen bájí,ale i blábolí - stejně jako blábolili pan Posselt, Bělobrádek,Herman,Nečas i Sobotka,a podle nás všichni se svými bláboly - pokud nejde rovnou i o účelové lži - patří všichni na smetiště politických dějin. Takové je naše stanovisko.

 

Dr.Jiří Jaroš Nickelli,

předseda Historicko dokumentační komise

ČSBS Boskovice

 

Vážený pane předsedo ÚV ČSBS, vážený pane předsedo ÚR SZPB, vážené sestry, vážení bratři a další zúčastnění, 

velmi ráda jsem si přečetla Prohlášení jak v českém tak i slovenském jazyce. Je to pro mne přirozené. 
Jsem velmi ráda za myšlenku společného projevu úcty 100 let vzniku ČSR. To zejména proto, že jsem věřící Církve československé husitské. Československé zůstalo v názvu i po rozdělení, neboť si duchovní této církve byli vědomi hloubky a síly vzniku této církve a jejího významu a vlivu na českou i slovenskou státnost. Církev se nerozdělila, i když se republika rozdělila politickou cestou! Jsme spolu a jde vše dobře. Tím dokazuji, že má-li věc silného ducha, odolá a zvítězí. 
A jako další důkaz dávám i soutěž ČESKO SLOVENSKO MÁ TALENT. Dosud si nikdo nestěžoval, že se zde přirozeně hovoří česky a slovensky. Ani porota, ani interpreti, ani diváci nežádají titulkové překlady. A tak to je. 
100 let ve vývoji státu je velmi krátká doba, avšak může zahrnovat i 5 lidských generací. Rizikové jsou již 4. a následující generace, neboť je málo rodin, kde žije ještě pradědeček a prababička, kteří by skutkové stavy rozhodujících okamžiků vývoje státu mohli dosvědčit. Proto věřím, že výročí 100 let nenechá bez aktivity nikoho i proto, že se jedná také o 100 let výročí konce 1. sv. války. 100 let znamená také časovou bránu, tou projde jen ten, kdo podpoří akt vítězství a vejde s pokorou, úctou a vírou v pravdu a lásku. 
Pro toto vše má smysl věnovat se projevům mírového soužití se všemi i v soužití mužů a žen uctíváním svátků lásky - sv. Valentýna (14.února), Mezinárodního dne žen (8.3.), Dne matek (2.květnová neděle), Mezinárodního dne dětí (1.6.) a dalších jako je zejména den osvobození 8.5. 
Nechť není opomenuta právě ta historická zkušenost vítězství války první i druhé světové, která byla uskutečněna vítěznými státy proto, že muže v továrnách, kde se vyráběly zbraně a střelivo, nahrazovaly zejména ženy ale také i děti. Takže válečný konflikt vyhráli ti, kteří věřili si navzájem. Muži věřili svým ženám i dětem, které pro jejich obrannou činnosti jim vyráběly potřebné vše, zbraně, střelivo, potraviny, oděvy, obuv, léky  a další. I ten penicilín, který vyhrál Den D - operace Overlord, proto, že po zranění nebyli vojáci nemocní díky užití penicilínu, byli bojeschopní, nemusely jim být uřezávány ruce a nohy pro inf ekci, vyráběly v laboratořích ženy. Němci prohráli, protože neměli penicilín ani ženy v továrnách.
Nechť také není opomenuto, že z duchovního hlediska 1.sv. válka je považována jen za 1. fázi projevu satanismu, který se jako infekce projevil v plné síle 2.sv.války - jeho druhé fáze. Válka vždy vzniká v důsledku pohrdání základními lidskými hodnotami v důsledku rozvoje vědy a techniky jako honby za bohatstvím a majetkem. 
Bohužel díky materialistickému marxistickému přístupu ani tento boj není ukončen,  což důkazem jsou projevy neonacismu, jak zažíváme v současné době. Proto sjednocení všech sil, které měly ten potenciál zvítězit a ukončit 2. sv. válku si zasluhují úctu nejvyšší nejen počtem obětí a tím byl tehdejší Sovětský svaz na prvním místě a za ním dále Čína. Málo kdo, díky gamblerizaci školství ví, že vojáci z přehlídky v Moskvě šli ihned o první linie a někteří neměli ani zimní oblečení proto, že nebylo a vědělo se, že ztráty budou velké. Proto k přehlídkám v Moskvě mám osobně jiný vztah. Málo osob ví, že za 2. svět ové války působily 2 Rudé armády - sovětská a čínská. Také málo osob ví, že nynější Rusko a Čína jsou stálými členy Rady bezpečnosti OSN. 
Jsem proto velmi ráda, že ČSBS i SZPB se orientuje právě na stálého člena Rady bezpečnosti OSN, kterým je Rusko. Do budoucna s růstem čínských investic v Česku to může být i Čína. To je ten správný směr. Je to potřeba jako soli. 
Z osobní zkušenosti Vám dokazuji akutní nutnost začít doučovat dějiny na základě hmatatelných historických faktů, které si současní mladí lidé mohou prohlédnout. Osobně jsem velmi ráda, že i moje děti byly na exkurzi v Auschwitz - Birkenau, také v Terezíně a mohly od jiných slyšet to, co jsem jim vysvětlovala já, moje maminka, co mi sděloval můj dědeček, který byl vězněn v koncentračním táboře ve Zwickau, kde také 3 dny pře jeho popravou bez soudu, je osvobodili. 
Z osobní zkušenosti Vás zdvořile prosím o zvýšení aktivity, neboť projevy neonacismu sílí. Osobně jsem útoky na svou osobu zažívala v letech 2008 -2009 na Krajském úřadě Moravskoslezského kraje v Ostravě po změně politického vedení hejtmana Jaroslava Palase a jeho stykům se Zdeňkem Bakalou. Tehdy mi nově přišedšivši a někteří stávající kolegové říkali, zda nechci znova do Oswětimi dívat se jak Židi lítali komínem, pouštěli mi stylem poškrábané gramodesky deformované písně typu "podťal som si žily, také deformovanou Tichou noc - vánoční hymnu, oboupohlavně mne obtěžovali při užití feromonálních parfémů, dávali mi do čaje prášky na uvolnění& nbsp; a chtíč - Arginmax, také drogy. 
Také mi sdělovali, že všichni, kdo byli věznění za 2 sv. války mají vychcípat, aby se jim dobře podnikalo.
To vše proto, že jsem byla kontrolní pracovnicí a zrovna jsem vykonávala kontrolu evropských veřejných mírových prostředků. To, že jsem měla z takového přístupu nemocenskou s trvalými následky soud a ni policii nezajímalo i proto, že jsem dostala výpověď, která mi navíc byla doručena právní fikcí. Zda se proto stal pan Tuhý Tomáš policejním prezidentem nemohu předjímat. 
Pak jen následovalo 7 let utrpení, kdy se dále aktéři mstili tím, že mi mařili pomluvami vznik nového pracovního poměru, takže při svém VŠ vzdělání a znalostí 5 jazyků jsem musela pro obživu pracovat na brigádách jako uklízečka, myčka oken, nádobí, pomocná síla. To mi chodili také přehrávat Tichou noc deformovanou, tu kterou se správným textem zpíváme o Půlnoční v kostele. Zrůdy. Tichou noc zakazovali nacisté, protože byla mírová a také totalitáři, protože chtěli poroučet větru a dešti. 
Také mi moji známí z oblastí českého pohraničí sdělují, že mívají za sklem aut lístek o tom, že Sudety jsou německé a zase budou. 
Proto jsem velmi ráda jednoznačnému postoji k Postupimské konferenci. Dědeček mi  jasně vysvětlil po zkušenostech s Protektorátem, vězněním ve Zwickau, i poté v době věznění za dob stalinských čistek, co je to nacismus, co je to totalita, že to je ve své podstatě jen banditství, pirátství, loupežnictví, satantství a podobně. Vysvětlil mi, že první koncentrační tábory v Německu stavěli Němci pro nepřizpůsobivé Němce, kteří byli prvními obětmi. A nebyli to jen komunisté a Židé, ale každý kdo se NSDAP znelíbil za cokoliv a bez soudu! Proto je dnes tak důležitá komunikace i s obětmi německými. 
Je také potřeba připomenout ten fakt, že kapitulaci nepodepsali nacisté, ale jen německá armáda! 
Bohužel temnomagické rituální obřady NSDAP a Gestapa s celoživotní přísahou činit vše v tomto duchu nemohlo tehdejší materialistické vedení Sovětského svazu pochopit. Proto není dnes vyloučeno, že Hitler opravdu utekl do Argentiny a jako důkazy se uvádějí zejména hovor s Albertem Speerem - hlavním architektem na konci posledních dnů, kdy hovořil o dalších plánech rozvoje Berlína, jako by  neslyšel bomby a střelbu, snad proto, že měl již odchod - útěk promyšlený a zajištěný, dále smrt celé rodiny Goebelsovy včetně 6 dětí, kteří by mohli být svědky výměny Hitlera za dvojníka, skutečnost, že finanční výnosy z autorských práv z Mein Kampfu, skončily terpve ochranou až v roce 2016, což zn amená, že na další život byl finančně zajištěn. 
Tehdy nebyla známa metoda důkazu DNA. Takže nalezené fyzické tělo podoby Hitlera, znetvořené stejně jako Evy Braunové mohlo být nejméně těla dvojníka Hitlera možná i Braunové. Také není jasně potvrzeno, že Hitler opravdu akci Valkýra přežil, nebo to by zase jen dvojník, který zemřel. O tom, že nacisté mají již zpracovanou metodu klonování se také vědělo. 
Z duchovního hlediska měl Hitler zemřít 30.4.1945, to je Den pálení čarodějnic, ale také Filipojakubská noc a ve starogermánštině svátek Beltine (v různých jazykových tvarech), Valpružina noc. Je to silný magický čas, kdy mohl Hitler - Satan udělat mnohé, tak jako byl schopen svou magií, kterou byl v touze po moci posedlý, manipulovat s lidmi. Jeho postupy v jednání s lidmi, jsou ty, které církev již zná jako projevy satanismu. Pro na všech pietních aktech účast duchovního je důležitá. To podstatné je to, že noc 30.4. je to tak silný čas, že i já v té době pálím vše i nacistické symboly. Stojí to za to!
Proč chci i těmito informacemi komunikaci mezi svazy aktivovat i v jiných dimenzích je fakt, že nejhrubšího vyjádření jsem se dočkala od svědků Jehovových, kde mi několik členů potvrdilo, že věcmi jako je 2.sv.válka své děti ve svých školách nestraší, že je to už dávno. Nenávidí Vánoce, takže se snaží je všem zhnusit. To může být také důkaz o tom, že se nejedná o svědky Jehovovy, ale infiltrované neonacisty - aby se zapomnělo a mohlo se rabovat dál. 
Svědci Jehovovi likvidují vše, co je národní, tedy české, polské, slovenské, ruské, německé, hlavně vše co je křesťanské, vymývají lidem mozky,  hledají světovládce (Hitlera nového?), milosrdenství jako provokaci Roku milosrdenství Svatému otci na svých sjezdech (jako za NSDAP na stadionech) deformují jako výhrůžku Bohu, že má být poslušný. 
Naši rodinu obtěžují již cca 20 let, někdy je to časté tím, že stojí všude ve městech, sledují majetkové situace svých obětí, naší babičku a tetu obtěžovali v nemocnicích na hřbitovech, nás obtěžují vždy na dovolené, je to úporné. Jde jim hlavně o majetek a peníze jako nacistům. 
Jak toto vše překonat. Osobně překonávám překážky jen s vírou. 
Protože věřím, věřím i v aktivnější spolupráci mezi svazy nejen v Česku a na Slovensku. To proto, že nynější blahobyt, který všichni máme je vykoupen nejméně 70.000.000 obětí. A těm je potřeba neustále děkovat pietními akty s živými květinami a rozžatou svící s živým světlem. 
Děkuji 
S pozdravem 
Ing. Barbora Waluszczyková
člen ČSBS

Kam se budeme vracet?

Musím začít citátem slov profesora Eduarda Goldstückera z roku 1996: „… žijeme v epoše historické restaurace, kterou charakterizuje návrat k něčemu minulému, svévolně přerušenému, jehož legitimitu chce obnovit. Takové restaurační epochy mají určitou typologii. Jedním z jejich charakteristických rysů je, že chtějí jít dozadu a nevědí až kam. Máme jít k roku 1918, k roku 1938 nebo 1848?“ Jedním z projevů tohoto názorového zmatení je snaha obnovovat pomníky, které jsme kdysi zlikvidovali, abychom demonstrovali rozloučení s minulostí, jež tyto pomníky vyzdvihla. Míru tohoto zmatení charakterizuje i obnova pomníků Habsburků, jichž začínáme mít více, než bychom jich našli na území Rakouska. Ve Františkových lázních jsou na jednom čtverečním kilometru dokonce čtyři, František I. je tam hned dvakrát, jednou jako zakladatel lázní, podruhé na koni. Přičinliví františkolázeňští onu jezdeckou sochu odlili dvakrát, abychom ji měli také v Praze na nábřeží uprostřed Krannerovy kašny, kde jsou dokola alegorie českých krajů. Karel Havlíček toto dílo kdysi popsal slovy: „… kolem českých krajů chlouba a uprostřed sedí trouba.“

Svého synovce Františka zhodnotil Josef II. těmito slovy: „svou povahou je spíš pomalý, pokrytecký a lhostejný, …žádné vlastní myšlenky. Ten kluk není k ničemu, jen všecko zase zkazí.“ A měl pravdu, v čase svého panování byl František I. loutkou kancléře Metternicha. Svému nejstaršímu synovi a následníku, slabomyslnému Ferdinandovi, odkázal František I. tuto radu: „Nehýbej ničím v základech státní budovy, vládni a nic neměň.“

Aby nám Pražanům udělali ve Františkových lázních ještě větší radost, odlili nám i sochu Franze Josefa neboli „starého Procházky“. Tu jsem neviděl a doufám, že je pečlivě ukryta v nějakém depozitáři, z něhož se jí nepodaří vylézt. Ve Františkových lázních byli u jejího odhalení Otto Habsburk a Karel Schwarzenberg. Takže se už nedivím, že do sněmovních voleb jde Top09 společně s obskurní stranou „Koruna česká“, jež hodlá u nás obnovit monarchii. A čtvrtou habsburskou sochou ve Františkových lázních (tu už v Praze nemáme) je Josef II. Toho bychom mohli pro jeho osvícenství snad tolerovat, snad i jeho matku Marii Terezii, i když nechápu, jak v Praze 6 přišli na nápad mít ji na Prašném mostě, a proč zrovna teď? Sotva mohou k vysvětlení stačit slova starosty Prahy 6 Koláře: "Marie Terezie je jediná žena, která kdy usedla na český trůn, a proto si takový monument zaslouží." Pouhé usednutí na trůn velikou zásluhou není.

Protože mnozí lidé u nás jsou důslední, neomezují se jen na Habsburky, ale také na ty,  kteří jim sloužili, na příklad maršálek Radecký, jemuž chtějí obnovit pomník na Malostranském náměstí a usilují o to s vášní a energií hodnou lepší věci. A rozdělují společnost na ty, kteří říkají, že to byl vrah italských revolucionářů, a jiné, kteří jej chválí za účast v bitvě národů u Lipska, kde porazil Napoleona.

Děsí mne představa, že po mnoha letech by někdo mohl dostat nápad na obnovení Stalinova pomníku na Letné, čímž opět rozdělí společnost na některé, kteří budou říkat, že to byl diktátor, zatímco jiní budou připomínat, že porazil Hitlera.

A konečně mohu dospět k závěru: Je nutno hodně a hodně přemýšlet, než se rozhodneme nějaký pomník vybudovat či obnovit, a stejně tak přemýšlet, chceme-li nějaký zbořit. Abychom tak stále nevytvářeli samé pomníky a zapomníky, jak to hezky napsali pánové Jiří Pokorný a Zdeněk Hojda.

Ještě bych měl prozradit, že některé, vesměs nelichotivé, informace jsem nalezl v knize rakouského autora Christiana Dickingera „Habsburkové bez iluzí“. V originále má kniha hezčí název  „Ha-Ha-Habsburg“. Začíná krásným citátem Eliase Canettiho, nositele Nobelovy ceny za literaturu: „Nenávidím, když historikové projevují respekt před něčím jenom proto, že se to stalo, nenávidím jejich zfalšovaná dodatečná měřítka, jejich bezmocnost, která způsobuje, že se před každým projevem moci plazí po břiše.“

                        Ing. Jiří Prokop - Předseda - Kruh občanů ČR vyhnaných v roce 1938 z pohraničí, z.s.


Informace o Čechoslovácích bojujících v armádách německé koalice

proti Sovětskému svazu, aneb jak se překrucuje pravda

 

     Slovenští badatelé získali z Ruské federace databázi s evidenčními kartami československých  občanů, především vojáků, kteří během druhé světové války bojovali na území Sovětského svazu v řadách nacistického wehrmachtu nebo slovenské či maďarské fašistické armády. Válečné zajatce Sovětský svaz zavíral do zajateckých táborů nazývaných GUPVI. "Mezi lety 1941až 1945 prošlo tábory GUPVI bezmála 70 tisíc Čechoslováků, 4.023 jich zemřelo. Většina se však vrátila domů nebo zběhla na stranu sovětské armády" sdělil Stanislav Mičev, ředitel Muzea Slovenského národního povstání, když kopie těchto seznamů předával řediteli Ústavu totalitních režimů Zdeňku Hazdrovi.

     Dne 27. září 2017, v předvečer významného českého svátku, informovala ČTK a další česká média (ČT24, Čro-Radiožurnál, České noviny, Novinky.cz, Aktuálně.cz, Týden.cz, iDNES.cz, a další) že z Ruských archivů se podařilo získat údaje o téměř 70-tisících Čechoslovácích internovaných v sovětských lágrech. V některých z  uvedených médií se v této souvislosti objevily informace o tom, jak v  táborech GULAG skončily miliony lidí a jak Sověti do těchto táborů deportovali Poláky, Ukrajince nebo Maďary. Dále že organizace Gulag.cz, která s  Ústavem pro studium totalitních režimů spolupracuje, odhaduje, že perzekuce se týkaly asi 25 tisíc československých občanů a  příslušníků českých menšin žijících na území Sovětského svazu.

     V posledním období jsou obyvatelé řady českých měst přesvědčováni některými svými zastupiteli, které si sami zvolili, o tom, že naši čeští předci nespravedlivě obrátili svůj hněv po 2. sv. válce na své mírumilovné spoluobčany jenom proto, že byli německé národnosti. A nyní nám významná česká média sdělují,
že českoslovenští občané v době 2. světové války bojovali na straně hitlerovské koalice proti Sovětskému svazu. Někteří tzv. „sudetoněmečtí“ autoři,  udávají,  že  těch československých občanů bojujících na straně hitlerovské koalice bylo na 500 tisíc. Z tohoto počtu by tedy pravděpodobně mělo cca 70 tisíc československých občanů padnout do zajetí Rudé armády. Tak to je tedy opravdu, ale opravdu velmi zajímavá informace. Mezi zajatými československými občany bojujícími v letech 1941 – 1945 proti tehdejšímu Sovětskému svazu měli být  2  generálové a 159 důstojníků. Už jenom chybí informace o tom, že pozůstalí po československých občanech, kteří v letech 2. sv. války bojovali v armádách německé koalice proti tehdejšímu Sovětskému svazu, vlastně bojovali proti komunistické totalitě, a proto těmto pozůstalým by mohlo být umožněno žádat o to, aby jim český stát prostřednictvím Ministerstva obrany ČR vydal Osvědčení, o účasti jejich rodinných příslušníků na protikomunistickém odboji. Podle předmětných seznamů by pak mohl Ústav pro studium totalitních režimů prověřovat, zda se žádost o vydání takového Osvědčení zakládá na historických skutečnostech, tzn. zda dotyčný v letech 1941-1945 skutečně bojoval v armádách německé koalice (tj. v německém nacistickém wehrmachtu nebo v maďarské fašistické armádě či ve fašistické armádě Slovenského štátu) proti komunistické totalitě v Sovětském svazu.

     Na základě informací zveřejněných významnými českými médii, bude muset „Český svaz bojovníků za svobodu“ (sdružující účastníky národního boje za osvobození Československa z německé nacistické okupace a oběti této okupace) změnit údaje ve svých historických archivech, neboť dosud v těchto archivech není uvedeno, že v českém pohraničí, které bylo po Mnichovském diktátu připojeno k německé nacistické III. Říši, byli také českoslovenští občané, kterým bylo umožněno jako československým občanům sloužit v německém nacistickém wehrmachtu a bojovat proti totalitnímu Sovětskému svazu.

                                                                                                         Ing. Emil KULFÁNEK,

                                                                                                         1. místopředseda ÚV ČSBS

                                                                                                          a vedoucí Památníku Pečkárna


Snaha o rehabilitaci vrahů

 

Na Seznam Zprávy byl 9. 10. 2017 prezentován devítiminutový rozhovor redaktora Jindřicha Šídla s loupežným vrahem Josefem Mašínem. Je příkladem ideologické subverze orientované na překrucování historie. Je tak pokračováním násilné subverze loupežných vrahů tzv. skupiny bratrů Mašínů.

 

Rozhovor *) se odehrával v německém Uckru, městě sto kilometrů od Berlína, kde v roce 1953 Mašínové zavraždili dva policisty. V bezobsažném rozhovoru kladl redaktor vrahu Josefu Mašínovi bezpředmětné otázky (jak se máte, jak často jezdíte do Německa, chtěl byste se podívat do České republiky?), ani slovo o loupežných vraždách, kterých se Mašínové na počátku 50. let minulého století u nás dopustili. Jen na otázku co jste chtěli po útěku z tehdejšího Československa dělat (?) odpověděl Josef Mašín popravdě: Mysleli jsme, že brzy bude třetí světová válka proti Sovětskému svazu a Československu, chtěli jsme se na ní podílet, chtěli jsme být agenty-chodci a bojovat proti Československu.

Rozhovor je příkladem adorace loupežných vrahů; formou ideologické subverze zamlčuje informace o kriminálních činech skupiny bratří Mašínů, tedy o jejich loupežných vraždách, které vrazi kamuflovali nesouhlasem s tehdejším politickým uspořádáním. Rozhovor je veden snahou morálně rehabilitovat, zejm. v očích mladších generací, loupežné vrahy.

Proto v rozhovoru nepadlo ani slovo o vraždě spáchané 13. září 1951: bratři Mašínové (Ctirad, Josef) a Milan Palmer přepadli v Chlumci nad Cidlinou služebnu Sboru národní bezpečnosti (SNB). Ukradli samopaly, pistole, střelivo. Na příslušníka SNB Oldřicha Kašíka zaútočili železnou tyčí (zezadu!) a pak ho zavraždili. Ani slovo o vraždě spáchané 28. září 1951: Ctirad Mašín, Milan Paumer a Zbyněk Janata přepadli v Čelákovicích služebnu Sboru národní bezpečnosti (SNB). Ukradli samopaly, pistole, střelivo. Příslušníka Jaroslava Honzátka pod záminkou fingované dopravní nehody vylákali ven, uspali chloroformem, svázali a zavraždili. Ctirad Mašín mu podřízl krk dýkou. Ani slovo o vraždě spáchané 2. srpna 1952: Josef Mašín a Václav Švéda mezi Čáslaví a Hedvíkovem zastavili ve stejnokrojích tehdejších Lidových milicí vůz převážející hotovost – mzdy pro zaměstnance společnosti Kovolis ve výši 900 000 Kčs; účetního podniku Kovolis Josefa Rošického Josef Mašín zavraždil a okradl.

Členové skupiny zavraždili dva příslušníky tehdejšího Sboru národní bezpečnosti a čtyři příslušníky německé policie v tehdejší sovětské zóně Německa, pokladníka, Ctirad Mašín těžce zranil velitele dobrovolných hasičů z Mořic pana Jana Leciána (přišel o oko); kradli zbraně, peníze a zapálili jedenáct stohů slámy na jižní Moravě.

Stále si musíme připomínat minulé skutečnosti v nepřekroucené podobě, musíme připomínat události tak, jak se staly – zejména nyní, kdy se politický, ideologický a novinářský mainstream výrazně snaží dějiny překrucovat a podstatné skutečnosti zakrývat. Domnívám se, že zejména v tom, tedy v seriózním výkladu událostí minulých i současných, má spočívat činnost Českého svazu bojovníků za svobodu, tedy v připomínání a objasňování historických událostí, a v úsilí směřujícímu proti jejich současnému překrucování.

Zejména centrum ČSBS by mělo pravidelně publikovat texty, jež by na takové překrucování naší historie reagovaly. Postrádám dostatečnou aktivitu v tomto směru zejména tiskové sekce. Na webové stránce https://www.zasvobodu.cz/z-historie/ je poslední článek z října 2004 – to přece není žádná aktualita, nebo se snad za posledních třináct let nic ke komentování neudálo? Na https://www.zasvobodu.cz/z-historie/a1914-1938/ je poslední text datován červencem roku 2013, na https://www.zasvobodu.cz/z-historie/a1939-1945/ srpnem 2012, na https://www.zasvobodu.cz/z-historie/a1946-1989/ březnem 2008 a na https://www.zasvobodu.cz/z-historie/a1990-a-dale/ červencem 2006. Obdobně „aktuální“ jsou další webové stránky. Podle našich centrálních webových stránek by jejich čtenář došel k závěru, že se v našem státě vlastně nic moc neděje. Anebo že k tomu nemáme co říci.

Opravdu nemáme co říci?

 

PS. Pochopitelně, že autor musí být ve svých kritických vyjádřeních razantní: Proto, aby na naše nedostatky upozornil.

 

*) Viz https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/rozhovor-z-mista-cinu-v-uckru-masinove-zastrelili-dva-policisty-prisli-jsme-tu-o-zbynka-vzpomina-josef-masin-38123?seq-no=3&dop-ab-variant=&source=clanky-home (9. 10. 2017).

 

9. 10. 2017

PhDr. Vladimír Pelc,

předseda ZO ČSBS Benešov


Příspěvek do rubriky názory členů ČSBS:

V edičním plánu nakladatelství Grada, knižní katalog pro  jaro/ léto 2017 je na stránce č. 56 v Edici " za oponou Třetí říše nabízeno ze strany tohoto nakladatelství 15 titulů týkajících nacistických pohlavárů. Domnívám se , že by se svaz k tomuto měl veřejně vyjádřit a tento vydavatelský počin výše uvedeného nakladatelství mediálně a veřejně odsoudit.

 

 

S pozdravem

Zdeněk  Říha, místopředseda  ZO ČSBS Písek


PROHLÁŠENÍ

 

V Hradci Králové dne 30. 5. 2017

 

Okresní výbor Českého svazu bojovníků za Svobodu v Hradci Králové se ostře ohrazuje proti návštěvě místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka na sudetoněmeckém sjezdu v Augšpurku. Návštěva, která údajně nemá být oficiální návštěvou zástupce české vlády, je v rozporu s dobrými mravy a historickou zkušeností, kterou naší předkové s představiteli tohoto sdružení získali. Dle vyjádření samotného Pavla Bělobrádka zastupuje Sudetoněmecké krajanské sdružení zájmy Němců, kteří museli po druhé světové válce opustit Československo. Svou domovinu, bývalé Československo a Sudetskou župu, museli tito lidé opustit na základě stanoviska vítězných mocností a také i za přispění tolik démonizovaných tzv. Benešových dekretů, které jako jeden z prvních československých vládních činitelů podepsal i lidovecký předseda vlády monsignor Jan Šrámek. Naprosto v rozporu s tímto faktem se jeví i minulá ná

 vštěva sudetoněmeckého sjezdu lidoveckého ministra kultury Hermana, jenž své entrée na tuto událost zahájil familierním oslovením auditoria ,,Drazí spoluobčané“. Jako povýšení tohoto aktu musí být proto brána návštěva samotného vicepremiéra české vlády. Jeden z nejvyšších českých činitelů, se bude účastnit sjezdu sdružení, které vyrostlo z podhoubí henleinovy SdP a ShF, z podhoubí nenávisti, německého nacismu, šovinismu a protičeských nálad. Ti, co vraždili příslušníky československého četnictva, armády, finanční stráže, jednotek Stráže obrany státu a dalších státních i civilních institucí a rovněž ti lidé, kteří chtěli dláždit Václavské náměstí českými lebkami, budou teď i v časech budoucích, velebeni ústy zrádných českých politických zástupců…

 OV ČSBS Hradec Králové

 Svaz bojovníků za svobodu OV Hradec Králové


"...bude na úvaze správce www.stránek, zda ten který příspěvek v rubrice "naše názory zveřejní..."

 

Objevilo se několik dotazů, a to nejen členů ČSBS, jak je výše uvedená věta, provázející záměr vzniku pod-stránky "naše názory" myšlena a zda se nejedná o nějakou formu cenzury. K tomuto našim členům musím, jak jinak, podat podrobnější vysvětlení:

- jistě víte, že každý provozovatel www.stránek za ně nese svoji odpovědnost, pokud jde například o autorská práva /např. publikace těch či oněch fotografií/, porušování platných zákonů vulgaritami či hanobením hlavy státu, propagace aktivit fašisujících spolků atp. Vše je tedy hlavně o tom, aby v textu zveřejněných příspěvků nedocházelo k porušování Stanov ČSBS a aby ony zveřejněné texty byly rovněž v souladu se zákony ČR. Nic jiného nebude bránit zveřejnění, pokud onen příspěvek zašle člen ČSBS a tuto skutečnost doloží sdělením, v které oblastní organizaci našeho spolku je členem. Opakuji, jde o rubriku "naše názory" - tedy ná zory výhradně členů ČSBS! Jiné názory nebudou zde publikovány. (Je ovšem možno je zaslat k úvaze k otištění třeba periodiku Národní osvobození, či jiným tiskovinám.) Mohu ale členy ČSBS ujistit, že zatím zde  byly zveřejněny příspěvky úplně všechny, a to v plném znění!

 

MgA. Vladislav Kučík
tiskový mluvčí

 

 

Jak budeme bojovat proti propagandě sudetů?

 

Od přátel z ČSBS Plzeň jsem dostal leták, který se na severozápadě Čech objevuje za stěrači aut s českou registrační značkou. Leták nese ústřední heslo „SUDETY BYLY A OPĚT BUDOU NĚMECKÉ“ a znak Sudetoněmeckého sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Obsahuje sudetoněmecké lži, překrucuje historii, velebí okupaci za protektorátu, jako cíl označuje opětovný zábor našeho pohraničí Německem.

 

Leták začíná tradiční sudetoněmeckou lží:

„Vyvraždili jste 271 000 našich příbuzných a na 3 000 000 jste vyhnali z našich odvěkých domovů. Ukradli jste veškeré naše majetky a zplundrovali naši zem. Dodnes se roztahujete v našich postelích.“

 

A je zde další sudetoněmecká lež:

Mnichovská dohoda byla a je aktem v souladu s mezinárodním právem a jako taková je nenapadnutelná a neanulovatelná.“

 

Autoři letáku se dokonce nestyděli napsat, že za nacistické okupace (tzv. protektorátu), měli tehdejší naši občané sociální vymoženosti, o kterých se jim za první republiky ani nesnilo, že měli dobré životní podmínky, a že se mohli neomezeně kulturně rozvíjet.

 

Na závěr letáku je vyjádřen jasný sudeťácký požadavek:

„Dokud nevrátíte, co jste nakradli, nevyklidíte naše postele, naši vlast a neodškodníte naše oběti, nemáte v Evropě co pohledávat!“

Ano, jde jim o revizi výsledků druhé světové války, jde jim o návrat do období po mnichovské zradě, do doby nacistické okupace zvané protektorát.

 

A tak se ptám, jak budeme proti takové propagandě bojovat? Domnívám se, že jsou nezbytné následující reakce ČSBS: a) podání podnětu orgánům činným v trestním řízení, protože jde o podporu a propagaci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka (§ 260 z. č. 140/1961 Sb., TrZák); b) ostrý protest proti uvedené propagandě adresovaný vládě ČR, Poslanecké sněmovně ČR a Senátu ČR.

 

21. 5. 2017

PhDr. Vladimír Pelc,

předseda ČSBS Benešov

csbs.bn@seznam.cz

 

2017 05 21 Jak budeme.pdf (322515)

 

 

Na Zlíchově někdo zapálil památník hrdinů Pražského povstání z roku 1945

 

 

Neznámý pachatel ve středu zapálil památník hrdinů Pražského povstání z roku 1945 na pražském Zlíchově. Informoval o tom mluvčí pražských hasičů Martin Kavka, podle kterého někdo oheň v ulici Na Zlíchově založil úmyslně.

Jednotka hasičů ze smíchovské stanice zasahovala u památníku v půl deváté ráno. Kavka upřesnil, že na místě hořelnakupený odpad. „Někdo dal na pamětní desku papíry. Je zřejmé, že šlo o úmysl, protože památník jinak chytnout nemohl,” uvedl.Z fotografií, které hasiči zveřejnili, je patrné, že oheň zakouřil jak kamennou desku s nápisem „Umučeným za svobodu národa a padlým v květnové revoluci 1945”, tak i plastiku v podobě ženské postavy.„Oheň památník poškodil. Proto nyní zahájíme prověřování směřující k tomu, abychom zjistili pachatele. Incident prošetřujeme pro podezření z trestného činu poškození cizí věci," řekl policejní mluvčí Jan Daněk.

Tímto bych chtěl tento vandalský čin jménem svým i naší základní organizace odsoudit. Je neuvěřitelné co se v naší společnosti děje. Nechápu, jak může policie  "říci , že se jedná o podezření z trestného činu " , vždyť ten skutek se stal. Domnívám se, že by Svaz  měl tento čin odsoudit ve veřejnoprávních medií a rovněž by neměl přihlížet k prodeji  hrnků s Hitlerem, Heydrichem a dalšími krutovládci v prodejně nakladatelství  Naše Vojsko.  Mladá fronta o tomto přinesla článek dne  23.02.2017 pod   názvem "Trička, hrnky. Masový vrah se prodává nejlépe".  Na e-shopu NV jsou stále tyto předměty nabízeny. To je výsměch všem padlým a umučeným v II.SV

S pozdravem

Zdeněk Říha, místopředseda ZO ČSBS Písek

 

Potřebujeme mladší členy

Svazovou činností má být aktivní tradování tradic protifašistického boje a odboje. Převažuje pietní orientace svazu; takové zaměření je pochopitelně správné − pieta by však převládat neměla. Kultivace tradic musí být aktuální – musíme v současných politických a ideových střetech bránit, vysvětlovat, objasňovat skutečné národní tradice, vždy proti jejich překrucování.

Tradice se tradují lidmi a v lidech, členech ČSBS. Proto náš svaz potřebuje nové členy. Mladší. O dvacet třicet let. Jak je získat? Komunikovat s nimi. V nedostatku komunikace ČSBS vidím problém; zejména s mladými spoluobčany nekomunikujeme tak, jak jsou dnes zvyklí. S mladší generací se dnes ve veřejném prostoru komunikuje především internetem; svaz však zčásti na takovou komunikaci, prezentaci své činnosti, rezignoval. Jak? Tím, že nemá centrálně vedené webové stránky pro všechny okresní organice svazu, tedy že z centrálních webových stránek vedou linky (odkazy) na webové stránky jednotlivých oblastí.

Názor, že si každá okresní organizace má své webové stránky vytvořit za své a jen jako své, nepovažuji za kompetentní. Veřejnost musíme informovat; prostřednictvím webu se to dělá tak, že z centrálních webových stránek vedou odkazy na stránky jednotlivých oblastí (podívejte se např. na graficky a obsahově perfektně tvořené stránky Klubu českého pohraničí; https://www.klub-pohranici.cz/). Na tzv. regionálních webových stránkách pak oblast prezentuje svou činnost, minulou i plánovanou, umožňuje, aby na tyto stránky psali potenciální členové svazu. Jen takto můžeme nové členy mladších ročníků získávat. Jako příklad mohu uvést: ZO Benešov má na video natočené vzpomínky odbojářů, kteří se na zde odboje účastnili a žijí tu, máme připraveno velké množství dokumentů k regionálním dějinám, máme textové a obrazové informace o aktuální činnosti organizace – ale nemáme je kde prezentovat; a ve druhé dekádě 21. století se prezentace děje především internetem.

V našem ČSBS je silná disproporce mezi velkým množstvím rozmanitých činností a jejich minimální prezentací veřejnosti na vlastních webových stránkách (kupř. více informací o činnosti místních organizací svazu najdete na YouTube, než na našich webech).

Na závěr: Snad si nikdo ze čtenářů nemyslí, že je článek zaměřen proti členům s nízkým datem narození.

 

PhDr. Vladimír Pelc,

předseda ČSBS Benešov

csbs.bn@seznam.cz

 

 

 

Varujeme před zatažením Evropy do případné války!

Český svaz bojovníků za svobodu okresu Hradec Králové, v duchu svých stanov a v duchu antiválečného dědictví bojovníků protinacistické koalice má jednu ze základních priorit hájit mír a bezpečí v české krajině. USA napadly pomocí raket Tomahawk Sýrii. Akt byl proveden bez mandátu OSN a v duchu porušení norem mezinárodního práva. Spojené státy útok ospravedlňují reakcí na použití chemických zbraní v Sýrii. Ačkoliv nebyla událost řádně vyšetřena a viník odhalen, byl okamžitě napaden svrchovaný stát. Chemický útok jednoznačně odsuzujeme, ale jedním dechem dodáváme, že událost musí být vyšetřena mezinárodními specialisty. Z logiky věcí vychází, že jde jinak o akt mocenské politiky a soupeření o hegemonii ve světě. Vraťme se ale o pár let zpět, kdy spojenci napadli Irák a odůvodnili to tím, že zde prezidentův režim ukrývá chemické a bakteriologické zbraně. Opak byl pravdou, v Iráku byla NAFTA, takže se tam zaútočit „muselo“. A výsledek? Popravený prezident Iráku, rozkradené cennosti z muzeí, nepřehledná situace zhroucené země (collapsed state), teror a následné uprchlické vlny směřující do Evropy - to jsou kořeny dnešního rozvráceného arabského světa. Sýrie je státem, kde působí mnoho různých frakcí, opozičních i vládních sil (a pouze opravdu fundovaný politolog, znalec regionu, zná tamní rozložení různých subjektů a jejich zájmy), a situace zde je nepřehledná. S ohledem na to může jakákoliv destabilizace (viz. Somálsko, Irák, Afgánistán, Libye) uvolnit síly, které mohou potenciálně ohrozit Evropu. Navíc své jednotky v Sýrii mají i Rusové. Tudíž je nabíledni, že může jít o provokaci ze strany USA, a možnost další světové války, nezní již tak nereálně. Takovéto postupy označujeme jako barbarské a silně nedemokratické. Proto varujeme Spojené státy americké před jejich dalšími kroky a jejich akt chápeme jako agresi, jako akt volání po válce. Starogermánské valkýry nechceme znovu zvát do naší země! Čeští bojovníci za svobodu znají velmi dobře historicko-politické konotace, zmiňme Hitlerovo prohlašování o teroru Čechů v sudetech (opak byl pravdou) nebo přepadení rozhlasové stanice Gleiwitz (Gliwice) údajnými polskými teroristy (ve skutečnosti vězni z koncentračního tábora – zastřeleni a navlečeni do polských uniforem) atd. Vraťme se ale zpět do válkou zničeného Iráku a připomeňme si co bylo světu později v tichosti a jaksi stydlivě sděleno: „byla to mylná informace amerických tajných služeb“, jenž byla impulzem k útoku. A my se ptáme, co když jde dnes o stejnou situaci? Nelze brát informace pouze z jedné strany, Američané hovoří o teroristickém útoku vládního vojska, Rusové o tom, že šlo o plyn teroristů, do jehož skladiště se při bombardování trefili. My nejsme režimní pseudonovináři, jsme nezávislá a demokratická organizace s kořeny souvisejícími se vznikem samostatné Československé republiky a později osvobozené od pout nacismu. Bratr prezident Zeman dokazuje svými vyjádřeními, že je jedním z nás, vážíme si toho a máš náš respekt. Proto vyzývají východočeští bojovníci za svobodu k zastavení bombardování a vyšetření incidentu objektivní komisí, v níž budou zastoupeny obě strany (či ještě lépe, zástupci více stran).

                                                                                                                            Tiskové prohlášení OV ČSBS HK

 
 

 

Jsme málo slyšet a vidět

Náš svaz není ve veřejném informačním prostoru příliš slyšet a vidět. Proč? Protože do něj nevstupujeme výrazně razantně, aktuálně a systematicky. K aktuálním politickým problémům chybějí podstatná, operativní a razantní vyjádření svazu.

Jak by mělo, podle mého názoru, vypadat takové aktuální a razantní vstupování do veřejného prostoru? Například se domnívám, že náš svaz nemůže mlčet k tomu, když v únoru t. r. bývalou spojařku, parašutistku 2. čs. samostatné paradesantní brigády v SSSR z dob druhé světové války paní Boženou Fialovou-Ivanovou údajný výtvarník David Černý vulgárně a agresivně slovně napadl: řekl jí, že kdyby jí nebylo tolik let, tak by jí za její politické názory rozmlátil pusu. Nejde o to, že paní Fialová-Ivanová není naší členkou (je členkou legionářské obce v Ústí nad Orlicí); jde o to, že to byl masivní politický útok na tradice, které náš svaz také hájí. K takovým útokům, myslím, mlčet nelze.

Jiný příklad: Domnívám se, že když důstojník genštábu české armády o loupežných vrazích bratrech Mašínových prohlásí, že to byli hrdinové, tak by náš svaz měl ve svém prohlášení takový názor kategoricky odmítnout.

Příkladů by bylo více.

Myslím, že v české politice se toho děje tolik, že svaz má dostatek témat, na něž je vhodné z hlediska hodnot, které hájíme, souhlasně nebo kriticky reagovat.

Odkazovat se na to, že o našich názorech mainstreamové sdělovací prostředky neinformují, není korektní. Máme webové stránky svazového centra. A pokud budeme aktuálně reagovat, i ten mainstream bude nucen o tom přinést zprávu.

 

PhDr. Vladimír Pelc,

předseda ČSBS Benešov

 

Dobrý den, děkuji za cenný názor z regionu, uvítáme takových více. Zde ale doporučuji laskavé pozornosti můj článek z čísla 2/2017 našeho periodika "Národní osvobození," kde názory uvedené v tomto materiálu vlastně předjímám a komentuji.

 

MgA. Vladislav Kučík
tiskový mluvčí

 


Jak se dělá protičeská propaganda

Podívejte se, to je jejich fašistická propaganda. Nejen o TGM, ale o Benešovi,
o republice, o „sudetech“, o partyzánech, o ruské armádě atd. do nekonečna.

 Oni vždy rozšíří masovou lež v masovém médiu a my se bráníme v marginálních tiscích, vždy opožděně vyvracíme jednu lež za druhou, když už jed lži dávno působí na prosté masy čtenářů. Já se pohybuji v terénu, nebo alespoň doposud jsem se pohyboval, teď kvůli zdraví končím.  Je to boj Habešanů proti impériu boj kopí proti tankům. Stále ho vedu a mávám kopím, ale jen kopím. Oni mají tanky a bombardéry.

 

A vždy na moravském venkově slyším - a to i v odbojářských vesnicích! - byla chyba, že T.G.M rozbil Rakousko, mohli jsme se mít líp (!!!)

Ti lidé jsou za čtvrtstoletí propagandy všech těch Blesků, Reflexů, Respektů, Lidovek, MF Dnes a jiných soukromých tiskovin tak zblblí - doslova zblblí - že uplně zapomněli na historickou paměť, na založení republiky, na všecky habsburské zločiny, na to kolik lidí padlo kvůli podělanému mocnáři v I. sv. válce, jaký byl boj legionářů, dokonce v obci mé matky mi do očí vmetají lež, že legionáři byli vlastizrádci císaře pána, což je nepravda, protože jediný usurpátor bez korunovací byl Franz Josef I. a přísaha usurpátoru neplatila.

 

Teď momentálně Blesk rozšířil lež, že Češi byli dozorci vězňů v Osvětimi! To je něco tak strašného, že to nelze vypovědět. Každý znalec protektorátu a III. reichu ví, že každý, kdo podepsal přihlášení k reichu,

 a) ztratil původní národnost a dostal německou 

 b) stal se říšským Němcem a antisemitou, protože musel podepsat rasové zákony
     na ochranu krve a cti Němců!

Takže Každý Litevec, Lotyš, Polák, Ukrajinec, Čech, Slovák, Maďar, Belgičan      (Degrelle), Nor (byli ve Waffen SS, synové Knuta Hamsuna!), atd, kdo se přihlásil     k Němcům (jako třeba otec Merkelové!!!), se stal okamžitě říšským Němcem,     příslušníkem Herrenvolku, ale taky třeba musel nastoupit službu ve wehrmachtu a     ti zvláště prověření i u SS. Takoví ovšem po válce byli hledání pro vlastizradu a současně pro vojenskou velezradu prokurátory osvobozených států!!

 

A to ta prasata Blesku nenapíší - a uvedou miliony čtenářů v záměrný omyl, že Češi se podíleli na Osvětimi!!! To je taková urážka dvou mých strýců zahynulých v Osvětimi, kterou nelze vypsat, a osobně bych chtěl dát pár facek redaktoru, co to napsal a vydavatelům, co to dopustili, a ještě bych jim přidal pár ran na záda.

 

Jiří Jaroš, Nickeli


Pěkný den, vážený bratře Kašpare!

Ve spolku ČSBS, nikoliv tedy ve Svazu, dle platného Občanského zákoníku, a dle Stanov ČSBS,  rozhoduje tzv. "zastupitelská demokracie" -  v červnu loňského roku byl zvolen nový Ústřední výbor ČSBS a jeho vedení. Nu a ti všichni, členové ÚV,  zastupují širokou spolkovou základu, a tedy i Vás, jako řadového člena ČSBS. A Vaše  oblastní organizace, a tedy i Vy sám - jako její člen - jste na svojí volební konferenci  před červnovým volebním sjezdem ČSBS svého nominanta do ÚV bezesporu  delegovali. Víte tedy, kdo Vaši organizaci v Ústředním výboru ČSBS zastupuje?

Pokud se týká Vašich dotazů na paní Havlůjovou a další věci s ní související, k těm proběhlo, mimo jiné, i mimořádné prosincové zasedání Ústředního výboru. /Výstupní materiál byl publikován v našem periodiku "Národní osvobození" a je jistě k dispozici i u Vás v sekretariátu Vaší oblastní organizace./ Za Vaši oblast na tomto prosincovém mimořádném jednání ÚV byl jistě přítomen člen Ústředního výboru, a ten by, dle pravidel právě oné zastupitelské demokracie, měl informovat řadové členy o výsledcích a závěrech jednán&iacu te; - o uzavření celého případu. Měl by tedy, na Vaše požádání, informovat detailně i Vás.

Tolik snad ode mě, těším se samozřejmě na další Váš, ale vstkutku názorový - ne dotazový - příspěvek. Tedy jak se daří ve Vaší organizaci, co jste udělali dobrého k prospěchu spolkové činnosti ČSBS, či jak Vy sám vnímáte aktuální politickou-občanskou situaci naší země.

Děkuji Vám.

S přáním pěkného dne:

 

 

MgA. Vladislav Kučík
tiskový mluvčí ČSBS

 

 

-o-

 

Milé sestry a bratři!
Bratr Zdeněk Říha z mého milovaného Písecka to zde napsal správně. Ta mlhatina kolem vylučování, resp. již vyloučení ze Svazu musí být nepříjemná všem - a Jihočeši mívají rozum na správném místě. Skutečně - jasně povězte, jaký nemorální či dokonce trestný čin paní Havlůjová (ne, nejsem její obdivovatel) spáchala! Protože v tom je jádro pudla. Za názory se přece nevylučuje (doufejme!). Víte to vlastně Vy? Nebo šlo jen o okamžitý pocit, potřebu s ní "zatočit"? Ani řádky bratra plukovníka Kulfánka (kterého si už léta vážím a on to ví) myslím nějaký těžký faul otevřeně nepojmenovávají. Takže znovu - proč?
S pozdravem 
Václav Kašpar-  člen čsbs


 

 

diskusní příspěvek: Jméno z pomníku

V únoru tohoto roku je to rovných 100 let od narození Maxmiliána Černého..Kdo byl tento člověk,kterého jméno si mohou přečíst pouze obyvatelé Nového Hradce Králové,neboť jen  tady je uvedeno,spolu s dalšími jmény,na pomníku obětem 2.sv.války.Maxim Černý se narodil 17.2.1917 v Sant Gallenu ve Švýcarsku.Jeho rodiče se spolu s ostatními dětmi přistěhovali do Čech v r. 1920.V HK Maxim vychodil obecnou a měšťanskou školu a po vyučení se brašnářem-ozdobníkem,odešel po čase pracovat do Prahy.Tady v r.1936 požádal o pas a přes Švýcarsko a Francii odjel do Španělska,aby jako interbrigadista po boku Lidové fronty, bojoval proti Frankovi a fašistům z Německa a Itáli e,kteří ho podporovali.Zařazen byl do kulometné roty praporu Masaryk,později praporu  Divizionário.V bojích u Tortosy byl v dubnu 1938 raněn,ale vrátil se na frontu.Po porážce Španělska a  internaci v táboře Gurs,vstoupil do nově se vytvořené čs.vojenské jednotky ve Francii
a účastnil se dalších bojů.Po obsazení Francii byl v jihofrancouzském Agde demobilizován.Nějaký čas se léčil v nemocnici v Paříži a v dubnu 1941 byl jako člen partyzánské skupiny MOI Sever v hodnosti desátníka,vyslán do protektorátu,aby se zapojil do domácího odboje.3.listopadu 1941 byl v Praze zatčen gestapem,vězněn na Pankráci a vyšetřován v Pečkárně.Co se s Maximem dělo dále,se přes několikaleté pátrání,nepodařilo přesně zjistit.Existuje několik verzí:ubit při výslechu,sebevražda,zastřelen v Lipsku,zemřel v SS lazaretu.Jediným písemným dokladem o  jeho smrti je přípis Policejního ředitelství nár.bezpečnosti v HK,který po válce obdržela rodina.Na základě přípisu gestapa z 19.4.1943,jejich syn zahynul v koncentračním táboře.Tak je to uvedeno i na zmiňovaném pomníku.Jak a kde tedy život 25ti letého Maxima skončil,se už asi nedopátráme.Je ale třeba na něj vzpomínat jako na statečného mladého člověka,který byl přesvědčen,že proti fašismu je třeba bojovat.

                                                                                                       

                                                                                    Václav   Černý   

                                                                                    člen ZO ČSBS Olomouc-Nová Ulice                                                                     ;           

=


reakce tiskového mluvčího Vl.Kučíka na diskusní příspěvek Zd. Říhy - ZO ČSBS Písek

 

K příspěvku se jistě vyjádří místopředseda E. Kulfánek, já jen za sebe sděluji, že o tom, jak pracují česká media obecně, a jak je třeba se v nich orientovat, jako občan ČR i třeba jako člen ČSBS, jsem napsal zásadnější článek "Jak vnímat média", který byl zveřejněn v čísle 2/2017, na straně 3, našeho periodika "Národní osvobození."

 


Dobrý den.

Musím reagovat na článek bratra Emila Kulfánka. Stále  je nám sdělováno, že Gabriela Havlůjová a další vyloučení členové a zrušené organizace,  kritizovaly vedení ÚV ČSBS, nechovaly se řádně dle Stanov ČSBS, apod., Ale my řadoví členové dole v ZO  nevíme o co konkrétně běželo.. Sdělte nám na webu co paní Havůjové říkala, jak se vyjadřovala, kam směřovala její kritika k hospodaření spolku, k jednotlivým členům ÚV, ať si můžeme udělat jasný - ucelený obrázek o tom, co se vlastně stalo.

Po mediální masáži v České televize ( 3 x v pořadu"168 hodin") v závěru loňského roku máme jako spolek obraz ve společnosti hodně pošramocený. Lidé  se nás ptají, co se v našem spolku děje a my dole v ZO nejsme schopni jim odpovědět -  říkáme,  že nic nevíme. Asi jsme čekali, že kritizované osoby  v České televizi řeknou členům ČSBS něco na svoji obhajobu prostřednictvím našeho periodika Národní osvobození a webu, což se zatím nestalo....

 

S pozdravem

Zdeněk Říha, místopředseda ZO ČSBS Písek,

 

 

Byla zřízena nová podstránka „Naše názory“

 

 

Na internetových stránkách ČSBS www.zasvobodu.cz  byla zřízena nová podstránka, s titulem: „Naše názory.“ ( Prvním přispěvatelem se stal, symbolicky, 1. místopředseda ČSBS Emil Kulfánek.)  Stránka je ale otevřena nejen členům vedení ČSBS, ústřednímu výboru, ale i řadovým členům ČSBS! Jde o to, abychom pohotověji uměli diskutovat a zveřejňovat svoje názory a stanoviska, abychom se učili citlivě vnímat a klíčovat média a jejich svět, a být i sami mediálně aktivní. Maximálně na půl strany běžného formátu, tedy stručně a věcně, pište prosím svoje názory, postřehy, připomínky, a to nejen k vnitro-spolkovému životu ČSBS, ale i o obecným tématům našeho života. A vždy k svému jménu přidejte informaci, z jaké oblastní organizaci ČSBS jste. Chceme na podstránce „Naše názory“ prezentovat výhradně členskou základnu.

Bylo by dobré mít v naší Ústavě možnost k osobní obraně i obraně země vlastnit střelnou zbraň? Čemu slouží atak šéfa Jazzové sekce Karla Srba ze strany českého premiéra? Co lze očekávat po prvních sto dnech vládnutí od nového amerického prezidenta? Bojíte se nové letní vlny migrace a proč?  Jaké starosti máte s prací ČSBS ve své oblasti? Co se vám povedlo, co naopak nikoliv. Umíte oslovit svojí prací a aktivitami mladou generaci, středoškoláky a učně? 

Desítky, ba stovky otázek mohou být nastoleny k prezentaci vás, členů ČSBS, na podstránce www.zasvobodu.cz  „Naše názory“. A jak jinak, bude na úvaze správce internetových stránek, zda ten který příspěvek zveřejní. Maximální snahou ale bude „zavěsit“ na podstránku „Naše názory“ co nejvíce od vás zaslaných příspěvků! Svoje texty posílejte prosím výhradně e-mailem na adresu: csbs.mluvci@centrum.cz  Redakce periodika „Národní osvobození“ bude samozřejmě „Naše názory“ pročítat a rozhodne, který příspěvek případně zveřejní také v tištěné podobě, k posouzení - ke čtení pro všechny svoje čtenáře.

 

Vladislav Kučík

tiskový mluvčí ČSBS

 

 

 

 

Odkaz českého odboje

Končí leden 2017 a již více než dva měsíce se prezentuje mezi spolky zabývajícími se připomínáním boje Čechů a Slováků za národní samostatnost a bojem za osvobození z německé nacistické okupace spolek nový s názvem: „Spolek pro zachování odkazu českého odboje“. Zařadil se tak mezi spolky v ČR zabývající se obdobnou tématikou, z nichž cca šest při svých aktivitách spolupracuje též s Ministerstvem obrany ČR. Zde bych mohl projevit radost, že se rozrůstají řady občanů ČR, kteří si chtějí připomínat slavnou českou historii a boj našich předků za národní svobodu. Žel ale tomu tak není.

Nový spolek koncem roku 2016 založila spolu se svými přívrženci 31letá Gabriela Havlůjová, historička, která 10 let působila ve funkci předsedkyně jedné z okresních organizací Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS). Byla však, v souladu se Stanovami ČSBS většinou hlasů členů Ústředního výboru ČSBS z řad našeho spolku vyloučena, protože se dlouhodobě neztotožňovala s jeho zaměřením. Se svými názory ve vrcholovém orgánu ČSBS složeném ze zástupců 70 oblastních (okresních) organizací ČSBS byla ve velmi výrazné menšině, jak sama přiznala v jednom ze svých veřejných rozhovorů -  kde se, s podporou od masmédií až nevídanou, snaží pro českou společnost vystupovat jako klíčová morální autorita.

Jaká je v krátké době existence nového spolku realita jeho práce. Prozatím se činnost jeho představitelů zaměřuje zejména na boj proti ČSBS, při němž je používána metoda šíření nepravdivých informací podle zásady 100x opakovaná lež se stává pravdou. Tou zásadní lží je, že se ČSBS rozpadá. Opak je však pravdou.
Do ČSBS vstupují noví členové! Zatímco na jedné straně 100 členů z ČSBS vystoupilo, jak je médii proklamováno, tak na druhé straně 100 nových členů do ČSBS vstoupilo. To není zbožné přání, to jsou fakta, která lze doložit.

Faktem také je, že mezi některými členy ČSBS nalezla Gabriela Havlůjová podporu – a jedná se i o výrazné osobnosti, jako je např. zasloužilý válečný veterán plk. v.v. Pavel Vranský, jeden z nejstarších zakladatelů ČSBS. Ten je ovšem také spolutvůrcem současného ekonomického systému ČSBS, vznikajícího po roce 1990. A nyní to, co osobně přes dvě desítky let spolutvořil, ostře napadá.

V této souvislosti je zajímavá reakce na zprávu zveřejněnou v médiích počátkem roku 2017, že by Nejvyšší kontrolní úřad přeci jen na výzvu Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, mohl provést kontrolu hospodaření ČSBS. V reakci na tuto zprávu Gabriela Havlůjová najednou mění svou rétoriku a veřejně sděluje, že věří, že účetnictví ČSBS je v pořádku, že upozorňovala na nehospodárnost. Někteří podporovatelé a přívrženci paní Havlůjové, kteří proklamovali morální důvody svého vystoupení z ČSBS, si hospodárnost vysvětlují ponecháním svých nezletilých dětí v ČSBS proto, aby ony mohly z důvodu svého členství v ČSBS využívat slevy v prostředcích veřejné hromadné dopravy. Jaké pokrytectví!

Jednou z posledních lží, kterou paní Havlůjová prezentovala ve svém rozhovoru zveřejněném dne 15. ledna 2017 je, že ČSBS odmítal připomínání si příslušníka čs. legií v Rusku, pozdějšího čs. armádního generála Sergeje Vojcechovského a čs. příslušníka legií v Rusku plk. Bohumila Boreckého. Jistě, Ústřední výbor ČSBS neměl a nemá v plánech své činnosti zahrnuto připomínání si památky uvedených příslušníků čs. legií v Rusku, neboť tímto připomínáním se zabývala (a zabývá) Československá obec legionářská, s níž ČSBS na organizaci připomínání si významných výročí národního boje za svobodu úzce spolupracuje. Zejména na oblastní úrovni. Ve vedení ČSBS nebyl a není nikdo, kdo by bránil paní Havlůjové, nebo komukoliv jinému z ČSBS, v účasti na vzpomínce na uvedené čs. legionáře a pozdější významné představitele protinacistického odboje.

Mohl bych pokračovat a upozorňovat na další nepravdy a lži, kterými Gabriela Havlůjová zásobuje média, např., že se ČSBS člení na „buňky“ atp., nechci však zde svádět s novým spolkem, který se chce zabývat odkazem českého odboje, jakýkoliv boj ve stylu, v jakém tento spolek v čele s paní Havlůjovou, zatím vede boj proti  ČSBS. Jde mě o to, abych některým představitelům tohoto spolku nastavil ono věčné – pravdivé zrcadlo. V Písmu svatém je řečeno: „kdo jsi bez viny, hoď kamenem“. Ve vskutku nepřátelském (bratrovražedném) boji, který je novým spolkem vyvoláván, těch „kamenů“ proti ČSBS bylo v krátké době hozeno již hodně. Pohrobci nacistů v České republice musejí mít radost.  

Nemělo by proto nakonec smysl, za přispění Odboru pro válečné veterány Sekce právní Ministerstva obrany ČR, který má činnost spolků zabývajících se připomínáním odkazu českého odboje sjednocovat,ony „kameny“ odložit a začít stavět, každý svou část společné stavby? A nastolit mírovou spolupráci obdobnou té s jakou se různorodé české politické síly v březnu 1939 zahajující boj proti německé nacistické okupaci, dokázali počátkem roku 1945 sjednotit v tomto boji v rámci České národní rady.

                                                                Ing. Emil Kulfánek

                                                                 1. místopředseda ÚV ČSBS

 

 

Naše názory