Anglie vzpomíná na čs. prezidenta E. Beneše

V roce 60. výročí konce druhé světové války se v Anglii přihlásila dvě místa k odkazu československého prezidenta Edvarda Beneše: Aston Abbotts, kde většinu svého pobytu v Anglii sídlil a univerzita v Glasgow, kde v roce 1941 přednášel.
Do Aston Abbotts prezident přesídlil poté, kdy byl jeho dům v ulici Gwendolen na londýnském předměstí Putney zasažen při německém bombardování v listopadu 1940. Nové útočiště nalezl v poklidné vesničce v bývalém opatství obklopeném rozsáhlým parkem. Místo bylo nedaleko Cheques, venkovského sídla Winstona Churchilla, s nímž pojila Edvarda Beneše úzká politická spolupráce již od třicátých let.
V Aston Abbotts se kolem prezidenta Beneše shromažďovala skupina jeho spolupracovníků i četa prezidentovy vojenské stráže, z nedalekého Wingrave přijížděli členové exilové vlády i další významné politické návštěvy. Vedle politických jednání si prezident zde připravoval své politické projevy a psal své vědecké práce - především druhou část své knihy Demokracie dnes a zítra, která se stala světovým bestsellerem a dodnes patří k základní studii k této otázce. V Aston Abbotts oslavil prezident v květnu 1944 své 60. narozeniny, ke kterým mu kancléř Jaromír Smutný předal jako dárek pět strojopisných svazků jeho projevů. Dodnes však žádný z nich nebyl publikován.
V současné době připravuje obec Aston Abbotts oslavy 60. výročí ukončení druhé světové války, které budou soustředěny právě na osobnost prezidenta Beneše, na jeho politickou činnost i na jeho působení mezi místními obyvateli. K 25. výročí vzniku republiky byla z prezidentovy iniciativy v říjnu 1943 zasazena „Lípa svobody“, která se rozrostla v mohutný strom a je dodnes symbolem Československa na anglické půdě. Z prezidentových prostředků byla v obci vybudovaná autobusová zastávka a dětské hřiště. Na připravované výstavě budou dokumentovány prezidentovy návštěvy v místní škole, diskuse s žáky a dary, které škole předával - na prvním místě velký globus, který je dodnes pýchou školy.
Prezidentovu působení bude věnována i reprezentativní obrazová publikace. Druhým místem ve Velké Británii, které si připomíná památku československého prezidenta Edvarda Beneše, je univerzita v Glasgow.
Prezident ji navštívil během své cesty do Skotska v listopadu 1941 a její součástí byla i návštěva Edinburghu a Aberdeenu. Při ní prezident zahájil činnost skotsko-československého domu v Edinburghu, byl slavnostně přijat starosty i předními politickými činiteli všech tří měst, přednesl projevy k zástupcům jejich univerzit, vystoupil v diskusích se studenty a v Aberdeenu obdržel i čestný doktorát. Československý prezident byl všude přijímán s mimořádnou úctou jako vůdčí představitel demokratického hnutí, jako politik bojující za svobodu své země a malých národů obecně, jako vytrvalý bojovník za organizaci světového míru.
Vyvrcholením prezidentovy cesty byly dvě obsáhlé přednášky v Edinburghu a Glasgow věnované problemům druhé světové války a nazvané „Zač bojujeme“ a „Válka 1939 a zodpovědnost Německa za ní“.
Druhá z přednášek, proslovená na univerzitě v Glasgow, se stala současně slavnostní inaugurační přednáškou, která zahajovala činnost nově vybudované auly Chemického ústavu.
V současné době byla tato aula nově rekonstruována a univerzita zvažuje zřízení pamětní desky jejímu prvnímu přednášejícímu, československému prezidentu Edvardu Benešovi.
Tato iniciativa se stala podnětem pro Společnost Edvarda Beneše v Praze, aby pod názvem „Válka roku 1939“ vydala ve své Knižnici alespoň dva z desítek nepublikovaných prezidentových projevů, které proslovil během svého válečného exilu.
V průběhu své návštěvy ve Skotsku navštívil Edvard Beneš - spolu s Winstonem Churchillem - i československé jednotky ve Skotsku, které zde procházely přípravným výcvikem pro svou bojovou činnost. Právě ve Skotsku prodělávali v té době na utajeném místě specializovaný výcvik i Jan Kubiš a Jozef Gabčík před svou misí do vlasti, která vyvrcholila úspěšným atentátem na Reinharda Heydricha.
Informace o dvou vzpomínkách na prezidenta Beneše v současné Anglii chce být malou připomínkou prezidentova velkého díla za obnovení Československa.