ATENTÁT nebo SPLNĚNÍ BOJOVÉHO ÚKOLU PROVEDENÍM ÚTOKU?
ATENTÁT nebo SPLNĚNÍ BOJOVÉHO ÚKOLU PROVEDENÍM ÚTOKU?
Dne 18. června 2017, v Technické ulici v Praze 6, u pomníku věnovaném československým parašutistům a příslušníkům domácího odboje proti německé nacistické okupaci, jsem ve svém projevu vyzval všechny české historiky, politiky, novináře, a zejména vojáky Armády České republiky, kteří popisují nebo budou popisovat události spojené s fyzickou likvidací tehdejšího zastupujícího Říšského protektora SS-oberguppenführeraa generála policie Reinharda Heydricha, aby využívali český dobový dokument (veřejně známoufotokopii záznamu z porady, která se uskutečnila dne 3. října 1941 v Londýně, kde je zaznamenán rozhovor přednosty zpravodajského odboru tehdejšího čs. MO, plk. gšt. Františka Moravce s rotmistrem Josefem Gabčíkema rotným Karlem Svobodou /který byl později nahrazen Janem Kubišem/ za přítomnosti pplk. Josefa Bártíka,mjr. Karla Palečka a mjr. Jana Krčka) a událost popisovali podle tohoto dokumentu jako splnění bojového úkolu československých vojáků, parašutistů.
Protože od té doby na několika veřejných akcích připomínajících hrdinství čs. parašutistů v letech 1940 – 1945, byl v souvislosti s Josefem Gabčíkem a Janem Kubišem opět používán onen hanobící výraz ATENTÁT,tak jsem 30. června 2017 v Praze na Vítkově, v průběhu oslav Dne Armády České republiky, oslovil ředitele Odboru pro válečné veterány Sekce právní Ministerstva obrany ČR, plk. gšt. PhDr. Eduarda Stehlíka, MBA, který je mimo jiné i významným historikem, aby uvedené snaze byl nápomocen.
Na podporu své snahy uvádím následující argumenty:
__________________________________________________________________________________
Výraz ATENTÁT (lat. attentare – pokoušet se) je pokus o zabití. Jedná se o útok na život významné osoby provedený z politických důvodů. Často bývá používán anarchistickými, teroristickýmiči jinými extremistickými skupinami.
V dnešní době se slovem „atentát“ může označovat i jakýkoliv mimořádně brutální nebo vražedný útok na kohokoliv, jakož i na určitou skupinu lidí. Nemusí se vždy jednat o někoho společensky či politicky významného.
_______________________________________________________________________________________________________________________________
Budeme-li popisovat akci šesti srbských vlastenců v Sarajevu dne 28. června 1914, dokonanou Gavrillem Principem, který zastřelil rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda ď Este a jeho choť hraběnku Žofii Chotkovou, pak podle výše uvedené definice správně hovoříme o ATENTÁTu.
Akce byla provedena v době míru na území v té době legálně spravovaném Rakouskem (dříve nazývaného Předlitavsko). Mezi Srbskem a Rakousko-Uherskem nebyl válečný stav.
Popisujeme-li akci rotmistrů Josefa Gabčíka a Jana Kubiše ze dne 27. května 1942, tak jak jsem zdůraznil již dříve, akci provedli vojáci československé armády, kterým byl uložen bojový úkol.Akce byla provedena na domácím tj. českém území v době, kdy mezi Československem a nacistickým Německem existoval válečný stav. V případě Gabčíka a Kubiše, včetně jejich pomocníků se nejednaloo žádnou anarchistickou, teroristickou nebo extremistickou skupinu.
V dopise Wenzelu Jakschovi (předsedovi Německé sociální demokracie v předválečném Československu), v roce 1942 v londýnské emigraci, vyjádřil prezident Edvard Beneš přesvědčení:
„… bylo by směšné, kdyby českoslovenští antinacističtí demokraté se po válce mezi sebou hádali
o slova a dělali z nacistického dědictví a z terminologie politické aféry …..“
A jaká je skutečnost ve 21. století? Někteří historici a politici České republiky, při popisu jedné z významných československých vojenských operací 2. sv. války, namísto toho aby vycházeli z československých dobových dokumentů, tvrdošíjně opakují obsah německých nacistických vyšetřovacích spisů.
Proto jsem oslovil významného českého vojenského historika, ředitele Odboru pro válečné veterány Sekce právní Ministerstva obrany ČR, plk. gšt. PhDr. Eduarda Stehlíka, MBA, aby pomohl svou vahou v této věci.
Ing. Emil KULFÁNEK
1. místopředseda ÚV ČSBS
