Nemůžeme zapomenout

V minulém roce uplynulo 69 let od popravy 294 obětí heydrichiády v koncentračním táboře Mauthausen. Mezi nimi byli mí rodiče a mých spoluvězňů. Patřím mezi 48 dětí, které Němci ve věku od 3 do 15 let koncem srpna 1942 uvěznili nejdříve v Praze na Jenerálce, pak ve Svatobořicích na Moravě a koncem války v Plané nad Lužnicí. Dlouhá léta se o heydrichiádě moc nemluvilo. V loňském roce 26. ledna byl zásluhou vedení Archivu hl. města Prahy a pánů Mgr. Vojtěcha Šustka, Jaroslava Čvančary a Ing. Vlastislava Janíka odhalen u kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze, Resslově ulici, pomník se jmény všech 294 obětí, které byly většinou 24. 10. 1942 v Mauthausenu popraveny, menší část pak 26. 1. 1943.

My, tehdejší děti, jsme byly také  pozvány k účasti na pietní vzpomínce do Mauthausenu ve výroční den popravy našich rodičů, kde jsme si připomněli jména všech 294 obětí. Díky vedení Archivu hl. města Prahy a dalších historiků uvádí Česká televize rozsáhlý seriál na téma heydrichiády. Vážíme se rovněž toho, že se v neděli 30. 10. 2011 konala v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha zádušní mše za zavražděné oběti, kterou osobně arcibiskup pražský Mons. ThLic. Dominik Duka celebroval. Opět jsme tam četli jména všech obětí a naši vnuci zapálili na jejich památku 294 svíček. My, kteří jsme přežili, na ně nemůžeme nikdy zapomenout, ale takto důstojná připomínka výročí jejich smrti nás dojala a potěšila a souhlasili jsme se slovy pana arcibiskupa, že „jejich možná nevědomé hrdinství může být příkladem pro všechny lidi v naší společnosti, dnes i v budoucnosti“.

Ing. Alena Staňková, předsedkyně OV ČSBS v Praze 6

Vyšlo v čísle 1 (4. ledna 2012)