Příhoda k novoročnímu zamyšlení

" Dnes přišel do mé hospody na oběd 96letý válečný veterán – jeho jméno ani neznám. Vlastně jsme se ani pořádně nepředstavili. Nemohl jsem si však pomoct -  všimnul  jsem si jeho medailí, a tak jsem se zeptal na jeho život a poděkoval mu za jeho službu mojí zemi. Starý pán se rozplakal a řekl: " Děkuji vám, mladý muži, nikdo se už nestará ani o mě, ani o moje zásluhy.“ Řekl jsem mu, že jsem si jist, že jistě jsou lidi, kteří se starají a zajímají.  A aby jich, nás, bylo ještě víc, dal jsem fotografii toho hosta v mojí restauraci - válečného veterána -  na můj facebook, abych aspoň já dokázal, že mi na tom pánovi, i dalších válečných veteránech, fakt záleží. Podělte se proto i vy o tento můj příspěvek a dokažte tak, že nám všem na našich veteránech záleží a že jim teď chceme dokázat, že nejsou zapomenuti. Ukážu mu tento můj dopis z Facebooku, až se příští týden do mojí restaurace vrátí na večeři – a ještě to neví, bude to večeře na moje pozvání.“                                          Benjamin Orozco Lopez