Represivní aparát okupantů I.

Domácí odboj musel čelit skvěle organizovanému represivnímu a bezpečnostnímu aparátu okupantů. Již v roce 1938 v pohraničí a pak 15. března 1939, přišly na území Čech a Moravy vedle okupační armády, hitlerovská bezpečnostní policie spolu s německou justicí, které patřily k nejvýznamnějším oporám okupačního systému. Bezpečnostní aparát tvořily pořádková policie, bezpečnostní policie s její složkou bezpečnostní službou a hlavně tajná policie - nacistickou stranou indoktrinované a svou krutosti známé gestapo. Podle potřeby se vytvářely destrukční oddíly pořádkové policie, protipartyzánské jednotky aj. Justiční aparát měl k dispozici stanné soudy, zvláštní soudy a rychlé soudy. Součástí potlačitelské funkce těchto aparátů byla ochranná vazba, 20 hlavních koncentračních táborů, z nichž bylo 5 vyhlazovacích, káznice a věznice, popraviště, vyhlazování vesnic, "zvláštní zacházení" (likvidace osob bez soudu) a další. Pro potírání všech známek nepřátelství a rezistence proti okupační správě vybudovali nacisté síť konfidentů ze zrádcovských živlů a umožnili vznik  udavačských zrádcovských českých fašistických, nacistickou ideologii prostoupených, organizací.
Na našem území, zejména v pohraničí, vznikly pobočky známých velkých koncentračních táborů v dále uvedených místech. Pobočky koncentračního tábora Flossenbürg: Litoměřice, Svatava, Holýšov, Rabštejn u České Lípy, Kraslice, Nová Role, Ostrov a Božičany u Karlových Varů, Lovosice, Bystřice u Benešova, Hradišťko u Štěchovic, Vrchotovy Janovice, Křepenice U Příbrami, Pananské Břežany. Pobočky koncentračního tábora Gross Rosen: Vrchlabí, Brněnec a Březová u Svitav, Králíky, Poříčí u Trutnova, Bernartice, Hoření Staré Město, Libeč, Chrástava, Jablonec n/Nisou, Frýdlant n/Ostravici, Bílá Voda, Žacléř, Rychnov u Jablonce, Mirošov u Rokycan, Svatobořice. Věznice gestapa s režimem jako koncentrační tábory Terezín Ghetto, Terezín Malá Pevnost. Dále to byly Bruntál, Hanušovice, Jezeří, Jiřetín, Kamenický Šenov. Údaje o počtu vězněných v těchto táborech se odhaduje na 200 tisíc.
Věznice gestapa byly zřízeny na našem území v Praze na Pankráci, Karlově náměstí, Pečkovém paláci. Potom v Terezíně v Malé pevnosti, v Brně Kaunicovy koleje, Sušilovy koleje, Cejl, Špilberk, bývalá kasárna Pod Kaštany. Další věznice byly téměř v každém městě. Některé věznice a  jiná místa sloužily jako popraviště. Z nich nejznámější jsou Pankrácká sekyrárna, Ruzyňská jízdárna, Kobyliská střelnice, Malá pevnost v Terezíně, Žižkova kasárna v Táboře, Kaunicovy koleje v Brně, střelnice Plzeň Lob, Vejprtnice Suchý důl, Kladno Krnčí, Pardubice Zámeček aj. Na uvedených popravištích bylo za okupace zavražděno 3314 osob. Uvedenými věznicemi prošlo 67 765 vězňů. K těmto místům se přidružují vesnice s popraviště na území Německa, kterými prošlo 2027 českých vězňů. Německými koncentračními tábory prošlo kolem 190 tisíc občanů České republiky a přes 90 000 bylo tam zavražděno.
V germanizačních plánů našeho území, schválených Hitlerem a vypracovaných K.H. Frankem a upřesněných R. Heydrichem  se předpokládalo vymýcení českého národa  a německé osídlení Čech a Moravy. Tyto plány předpokládaly, že asi 45 % Čechů bude možno germanizovat, 40 % mělo být vysídleno a 15 % bylo označeno za rasově cizím říší nepřátelské a určeno k "zvláštnímu zacházení".