S vědomím vlastní pomíjivosti…
V noci z 16. na 17. října 1944 seskočil na Lounsku partyzánský oddíl Jan Kozina v počtu 17 mužů. Jejich letadlo startovalo z letiště u polského města Rzsesova. Byl to první výsadek na Českomoravskou vysočinu, kde osmi našim a devíti sovětským parašutistům velel Vasil Kiš, náčelník štábu G. A. Melnikov a komisař Slovák Ján Kopčák. Výsadek byl původně určen do prostoru Plzeňska. Letadlo bylo ale napadeno německým dělostřelectvem, odchýlilo se od původní trasy, a tak došlo k seskoku mezi Louny a Žatcem. Po seskoku byl výsadek ihned napaden Němci, jednotkami SS a landšturmu. Již 18. října vydal K. H. Frank vyhlášku, kde sliboval l00 tisíc korun každému, kdo přispěje k dopadení parašutistů, ale zároveň hrozil smrtí těm, kteří je budou jakýmkoli způsobem podporovat. Tehdy v boji po seskoku padli tři ruští partyzáni, dalších sedm bylo zajato a skončilo v koncentračním táboře Terezín. Ján Kopčák a Ján Palo se dostali do lesů v ročovském polesí. Kišova skupina se probojovala neuvěřitelným pochodem, kdy nesli zraněného Melnika přes celé Čechy na nosítkách, až na Českomoravskou vysočinu. Teprve v listopadu 1944 dorazili na Eisovu hájenku. Tam získali spojení s partyzánskou brigádou M. J. Husi, velitelem se stává G. A. Melnik, Kiš přechází na Chrudimsko, kde organizuje partyzánský pluk jménem Ludvík Svoboda. Kozinovci s dalšími výsadky vytvářejí druhý partyzánský region v bývalém protektorátu. Vzpomínáme statečného hrdinu Karla Pulce ze Zahájí u Ledče nad Sázavou, který jim významně pomohl. Padl zradou v Kobylím dole v boji s gestapem a oddílem SS. G. A. Melnik spolu s N. Chimičem přecházejí po uzdravení do Kameniček k významnému odbojáři Miloši Kubíčemu, kde vytvářejí partyzánské skupiny Jana Koziny společně s Oldřichem Šafářem a Zdeňkem Šrámkem, v bojové součinnosti zejména s brigádou Mistra Jana Husi. Partyzánská brigáda měla ke konci války přes 400 bojovníků a pomocníků, ovládala destrukcemi železniční tratě Vysočiny, vypustila zásoby lihu ve třech lihovarech, v revolučních dnech povstání získala velké množství zbraní, zajala dva velké útvary Maďarů generála Karacziniho, získala také dva obrněné transportéry atd. Od vyvrcholení činnosti uplynulo 60 let. První velitel, Vasil Kiš, už nežije. Úkol jako vlastenec a bojovník splnil beze zbytku. Druhý velitel, G. A. Melnik, se vrátil do své vlasti a také již není mezi živými. Třetí velitel, Čech Oldřich Šafář, kterého jsme nazývali „Olda Mauser“, spí rovněž svůj věčný sen. Nezapomeňme ani na jeho prvního spolubojovníka Zdeňka Šrámka, ani na Miloše Kubíčeho, kterému nacisté za odboj vyvraždili jeho nejbližší. Nikolaj Chimič, Ukrajinec, také již není mezi námi. Rád se vždy k nám na Vysočinu vracel. Česky se naučil již v mládí od Čechů, kteří žili v jeho rodné obci. Musíme vzpomenout i těch stovek nenápadných hrdinů, jako byl umučený Josef Eis, který zachraňoval brigádu v dobách nejtěžších, i těch obětavých pomocníků, dědů a babiček, před kterými klečeli na kolenou ruští partyzáni, když se po létech k nám vraceli, se slzami a slovy: „Kdyby nebylo vás, nemohli jsme ani my bojovat...“ Vzpomínáme i těch památníčků, které dnes mnohde zarostly trávou, anebo je zničili vandalové, kterým vadila hvězda a kteří se pokládají za vlastence! Na Českomoravské vysočině, kde ráz krajiny plně neumožňoval bojové akce velkých formací, přesto splnili jeho obyvatelé, partyzáni a pomocníci to, co se svými bojovými bratry slibovali a přísahali. Všichni věděli, že jdou do nemilosrdného boje, v němž je nebude chránit žádný mezinárodní vojenský zákon, platíci pro vojáky a zajatce. Proto si ponechávali poslední náboj pro sebe tak, jak řekl básník, že šli, lehali si do plamenů s vědomím vlastní pomíjivosti, ale silni potřebami jiných. Těm, kteří dali své životy v boji na popravištích, v koncentračních táborech, platí slova vytesaná na pomníku v Lounech, který nacisté odstranili, v těch Lounech, u nichž před šedesáti lety přistál výsadek Jana Koziny: Zapřísahám, Vás, nejdražší, stůjte v jednotě, milujte se vespolek a dbejte, aby nevyvstávaly žádné rozkoly, zrady, nepřízně a hněvy!
HDK partyzánských brigád
Českomoravské vysočiny při OV ČSBS v Havlíčkově Brodě
Grafika paryzánských znaků Josef Sztacho