Skautské století

Kronikou, poučením, rádcem, příkladem a potěšením, tím vším může být pro čtenáře výpravná publikace Skautské století.  Editor Roman Šantora do ní spolu s autory „napěchoval“ do stránek století existence skautského hnutí v českých zemích společně s tím, co všechno znamenalo jak pro jeho členy, tak naši vlast.

Není to školometské povídání, soubor dat a suchých frází, ale příběh s představením osobností a toho, co všechno znamená členství a sepětí se skautským hnutím. Zajímavostí je, že většina toho, na čem dnešní skauting staví, je staré právě těch devadesát až sto let.

Kmotry knihy byli socioložka Jiřina Šiklová a spisovatel Jiří Stránský. Vzpomínal na dobu, kdy byl vlčetem v slavné vodní pětce a zažil vyhnání skautů příslušníky hitlerjugend z tábořiště v Nižboru. I ta jeho krátká doba členství stačila k tomu, že na válku, okupaci a to, že jeho otec skončil v Osvětimi, byl líp připraven. Jiřina Šiklová hovořila o přitažlivosti skautingu. V dobách minulých proto, že byl zakazován, a dnes, že je to sice něco, co není zakázané, ale také to není škola. Navíc, že je to jedna z mála organizací, která propojuje generace. Ti lidé se vzájemně poznají, nejen v maličkostech, že si jinak podávají ruku, ale je to jakási formálně nepropagovaná exkluzivní minorita, která ovlivňuje svoje okolí.

Jiří Stránský dodal, že díky své průpravě ve skautu dokázal lépe odolat nástrahám věznění za minulého režimu a deklaroval, že kdykoli se mohl obrátit na skauta a bylo to „tutový“.

Junáci byli mezi těmi, co prokázali věrnost vlasti, jako např. slavná Zpravodajská brigáda za 2. světové války. I jí je v knize věnována rozsáhlá kapitola. Jak řekl A. Kočí z Mladé fronty, a. s. pro velký zájem se chystá dotisk knihy, a tak by zájemci neměli váhat s jejím obstaráním.

Knihu vydalo nakladatelství Mladá fronta

Karel Štusák