Služebníci zla
„Muž, ktorého remeslom bol – bez nadsázky – zločin; zločin v rozličnej podobe a rozličného charakteru – ale vždy zločin.
Muž, ktorý predstavoval pozoruhodnú symbiózu intelektuála a gangstra a ktorého jednotlivé ‚zvláštne akcie‘ – a napokon aj životné osudy – tvoria prierez dramatickou históriou nacistických tajných služieb.“
Tak Alfreda Helmuta Naujockse v knize Prst na spúšti mal Naujocks (Obzor, Bratislava 1972) charakterizoval Roman Cílek.
Služebníci zla – více jak čtyři desítky let obě knihy dělí od jejich vydání. Jedno však mají společné – ústřední postavu zločinu - Alfreda Helmuta Naujockse. Co je však výrazně odlišuje, je způsob zpracování a obsah. Autor v průběhu oněch let nezahálel. Prostudoval řadu archivních materiálů, shromažďoval další výpovědi svědků, sbíral fotografie a také coby spisovatel vyzrál. Jeho nejnovější publikace – práce s fakty, jejich analýza, vyvozené závěry - jsou toho důkazem.
Pohled do zákulisí nacistických tajných služeb, jejichž kejkle nemilosrdně zasáhly i tehdejší Československo či Sovětský svaz, nabízí prostřednictvím elitního příslušníka SD Alfreda Helmuta Naujockse. Jeho životní cesty, skutky nás vtahují do let ne tak dávno minulých, která by i pro nás současníky neměla zapadnout prachem času, neboť, jak R. Cílek podotýká: „… každá z kloubů humanity a alespoň základní čestnosti vymknutá doba vždy produkuje ovoce své nemorálnosti - pěšáky a kaprály násilí a podlosti, rodí pochybné antihrdiny, kteří absurdními metodami pomáhají uskutečňovat ještě absurdnější plány či sny svých vůdců a vládců.“
Ve světle událostí například na Ukrajině slova až děsivě jasnozřivá. Oni pěšáci zla a krve se mohou vyrojit kdekoliv a kdykoliv pod taktovkou těch, kteří svou touhu po moci, po ovládnutí světa hodlají naplnit za jakoukoliv cenu. V jejich rukách se i vzdělaný člověk může stát loutkou, bezděky plnící roli, kterou by za normálních okolností sotva kdy přijal.
Tak jako se to stalo Edvardu Benešovi v roce 1937. Sotva tušil, jakou vpravdě ďábelskou léčku na něj berlínští intrikáni nastražili. Nevěděl, že „neuvědomělé prořeknutí“ Hitlerova osobního pověřence hraběte Maximiliana Karla Trauttmansdorffa, vedoucího představitele říšského ministerstva práce (o němž tehdy uvědomil sovětského vyslance v Praze Alexandrovského) o tom, že sovětský maršál Tuchačevskij a jeho společníci „vyjednávají s wehrmachtem a dokonce snad přímo s vedením třetí říše“, bude mít tak tragické důsledky nejen pro samotného maršála.
„Patří k početným ironiím dějin, že v Německu si v tomto případě zvolili za svého nic netušícího partnera evropského státníka, který se dopracoval k reálně pozitivnímu vztahu vůči Sovětskému svazu, i když jistě nelehce a s pocitovými a ideovými výhradami,“ píše autor a dodává, že „právě s tím hitlerovci počítali.“
„Možná ten příběh začal nevinně, ale skončil katastrofou,“ konstatoval nad Cílkovou knihou bývalý voják z povolání, který si ji důkladně prostudoval. Protože je letitým čtenářem literatury faktu a má přehled nejen o naší historii, zajímalo mne, co na knihu říká.
„Čte se jako detektivka. Autor odvedl kus skvělé práce. Klobouk dolů, s jakou trpělivostí léta shromažďoval fakta, kolik cest musel podniknout, aby promluvil s očitými svědky. Jako voják i občan jsem se sám sebe při čtení musel mnohokrát ptát, kam až vede zdánlivá lumpárna, jakých obludných rozměrů může nabýt?! Kniha i stálému čtenáři tohoto druhu literatury přináší spoustu nových poznatků, nových souvislostí, nutí jej přemýšlet. Každý, kdo pravidelně a systematicky sleduje dění u nás i ve světě vnímá, jak příběh minulosti přesahuje do současnosti, jak lze zneužít cokoliv a kohokoliv. Vždyť mnohé tehdejší metody se dají použít i dnes. V tom je Cílkova práce varující.“
Dodejme, rovněž současnost je vykloubená z normálu. Má své ústřední protagonisty, snažící se ovlivnit dějiny. Otázkou je, jakým směrem. Zda pozitivním, nebo - jako Naujocks - zcela opačným.
„Jeho životní osudy, všechny jeho činy, a také postoje a záměry jeho nadřízených, druhů… to vše je jen odrazem skrytého světa, ve kterém se pohyboval – a také dneška se tedy dotýkající …“ dodává R. Cílek..
(Knihu vydalo Nakladatelství Čas, Řitka 2014; www.nakladatelstvicas.cz; e-mail: info@nakladatelstvicas.cz; Slepá 246, 252 03 Řitka)
Jana Časnochová-Vrzalová
Naujocks se ve službách nacistických tajných institucí stal člověkem, jehož řemeslem byl zločin. Zločin v různé podobě, různého ražení, ale vždy a všude zločin.
Roman Cílek, Služebníci zla
