Jihlavsko ve stínu říšské orlice
Autor: Ing. Jiří Vybíhal
Nakladatel: neuveden, v knize je pouze Copyright Ing. Jiří Vybíhal
Rok vydání: 2012
Kniha popisuje některé události za války na Jihlavsku a připomíná některé „slavné“ místní rodáky, například válečného zločince Arthura Seyss-Inquarta. V závěru se obšírně věnuje tzv. kauze Budínka, kdy poblíž obce Dobronín bylo těsně po válce zabito několik místních Němců. Jakkoli nelze tento čin ospravedlnit, vedla se diskuse o příčinách, které vzbudily takovou nenávist u útočníků, většinou místních Čechů. Jako jeden z důvodů se uvádělo, že nedaleká vesnice Bergersdorf, získala za války titul Vzorná vesnice SS, mino jiné pravděpodobně proto, že k SS odtud nastoupilo službu 55 místních mužů. Autor dále uvádí, že většina z nich se stala příslušníky nikoli Waffen SS, ale „pouze“ Allgemeine (všeobecných) SS, které se „s nadsázkou dají přirovnat k socialistickým Lidovým milicím“. Ta nadsázka by ale v tom případě musela být hodně vysoká. Pouhým nahlédnutím do Wikipedie totiž zjistíme, že Allgemeine SS měly na starosti především vnitřní bezpečnost Říše a obsazených území. Do jejich rámce spadalo například Gestapo, Inspektorát koncentračních táborů, protipartyzánské jednotky a také Sicherheitsdienst, tedy příslušníkem Allgemeine SS byl například také Reinhard Heydrich. Přirovnání všeobecných SS k socialistickým Lidovým milicím, ať už si o nich myslíme cokoli, je pokusem o matení čtenáře, přepisování dějin, a „zjemňování“ pohledu na jejich nesporné zločiny.
Informace o příslušnosti místních Němců k Allgemeine SS tedy spíše nahrává názoru, že hlavní organizátor masakru Němců u Dobronína, Robert Kautzinger, který se narodil ve Vídni a některé prameny o něm uvádějí, že nebyl Čech, a který byl na základě udání za války vězněn a viněn z velezrady, si do Dobronína přišel vyřídit osobní účty se svými krajany.
Autor v knize na str. 138 dále uvádí, že „celé období druhé světové války a protektorátu, je v povědomí, zejména starších lidí, ovlivněno masovou propagandou dřívější doby. … Bezmála doposud, si řada lidí myslí, že všichni Němci sem přišli až za války. Proto si plně zaslouží tzv. odsun.“ Povědomí starší generace není ovlivněno jakoukoli propagandou, ale často osobními zkušenostmi s Němci za války, nebo vyprávěním jejich rodičů. Neznám také nikoho, kdo by si myslel, že k nám všichni Němci přišli až po válce. Podobných „úvah“ je v knize víc.
Christian Destremau
Dvojí Hra
Přeložil: Z francouzského originálu Dušan Provazník
Redakce: Gabriela Hrdá
Vydalo nakladatelství Levné knihy, a.s. v roce 2010
Kniha pojednává především o práci zpravodajských služeb za 2. světové války.
V kapitole 1. na str. 19 se uvádí:
... Němci dobyli bez jediného výstřelu Jugoslávii a Řecko. ...
Tak to určitě nebylo. Jak v Jugoslávii, tak v Řecku svedli Němci tvrdé boje, v Řecku navíc s britskými jednotkami, které na pomoc řekům poslali Britové poté, co řecká armáda odrazila italský útok a zatlačila italské jednotky zpět do Albánie. Obě země nakonec německá armáda obsadila, ale rozhodně to nebylo "bez jediného výstřelu". Navíc v obou zemích začal hned po okupaci partyzánský odboj, který poutal nemalé německé síly. Během těchto střetů padly na obou straných tisíce bojovníků a měl za následek popravy tisíců civilních obyvatel a stovky vypálených vesnic.
Co si myslet o knize a jejím autorovi, který píše rádoby zasvěceně o 2. světové válce a nezná tato základní fakta!
Antony Shaw
Druhá světová válka den po dni
Přeložil Jan Krist
Odpovědný redaktor Vratislav Konečný
Vydalo Naše vojsko 2004
Str. 8
... mnichovskou dohodou ze září 1938 byly Sudety včleněny zpět do Německa ...
Komentář: Netřeba snad připomínat, že české a moravské pohraničí nebylo nikdy součástí Německa a i jeho německy mluvící obyvatelé byli vždy poddanými českých a nikoli německých panovníků.
David Brownstone a Irene Franck
Historie Válek
Přeložil Jiří Bumbálek
Redigoval Vladimír Novák
Vydal Knižní klub v koedici s nakladatelstvím Eminent v roce 1999
Str. 438
V Praze byl spáchán atentát na šéfa nacistického gestapa Reinharda Heydricha, jemuž se přezdívalo „kat“. Němci na oplátku vyhladili Lidice: celou vesnici srovnali se zemí, povraždili muže starší 16 let a zbývajících 1200 obyvatel poslali do koncentračních táborů, děti na převýchovu do říše.
Str. 426
Mnichovská dohoda: Šlo o událost rozhodujícího významu ve světle nadcházející druhé světové války. Francie a Velká Británie v ní vyslovily souhlas s německou anexí většiny severních Čech (tzv. Sudet), aniž by zkoumaly postoj československé strany....
Donald Sommerville
Encyklopedie druhé světové války
Překlad Leonid Křížek
Odborný lektor překladu Eduard Čejka
Vydalo Naše vojsko 2007
Str. 134
10. červen 1942. Odvetou za zavraždění Heydricha Němci vyhladili vesnici Lidice. Bylo již zastřeleno více než 100 Čechů...
Nehorázná urážka padlých!
Kniha Olgy Barényiové Pražský tanec smrti - Ze dnů „osvobození“ v roce 1945, je jen jedna velká hora lží!
Není dobré se bránit pohledům „z jiné strany“, ale číst o tom, že za pražského povstání zahynulo 600 Čechů (a přitom ještě některé z nich povraždili revolucionáři za to, že litovali Němce) a proti tomu bylo 100 000 německých obětí?
V Praze se podle této knihy vůbec nebojovalo, jen se vraždili Němci! Revolucionáři na barikádách se nudili a popíjeli alkohol! Historie pražského rozhlasu popsaná v této knize: Nejprve volání o pomoc přímo na ulici a to německy. Přispěchavši Němci jsou ubiti a vráceni na ulici jako ukázka německého řádění. Z horních pater budovy vyhazovány německé děti a opět vydávány za děti české. Přitom stálé výzvy a nyní již po rozhlasových vlnách: „Vražděte Němce bez rozdílu včetně žen a dětí!"
Dozvíme se, že v Praze nebojovala ani Rudá armáda a jen narychlo postřílela houf německých zajatců, aby předstírala boj. Známé dokumentární fotografie a filmové záběry o bojích kolem rozhlasu i jinde jsou tedy falešné?
Zvěrstva ze strany Čechů jistě byla, ale relace mezi oběťmi byly naprosto jiné, podle historiků na německé i české straně do dvou tisíc osob. Tato kniha se sice může nazývat románem, ale nejde o nic míň než o naprosto bezprecedentní přepisování dějin a nehoráznou urážku padlých.